pátek 17. dubna 2009

Lezení v národním parku Tavanbogd


Tavanbogd je nejvyšší a zároveň nejzápadnější národní park v Mongolsku. Jeho dominantou je pohoří Altaj s několika neuvěřitelnými čtyřtisícovkami, 23 km dlouhý ledovec a dvě obrovská jezera Holon a Hurgan nurr. Nejvyšší horou je Nairamdal vysoký 4 374 m.n.m.

Jak se vyrábí oficiální povolení

Dle všech dostupných informací v ČR i z konzulátu v Mongolsku není možné do této příhraniční oblasti získat legální povolení ke vstupu a k horolezectví (dva lidi tam loni za nelegální vstup na 3 měsíce zavř eli a smázla to až drsná pokuta), tak jsme se pojistili už doma. Vyrobili jsme na PC hlavičkový papír v ČJ a AJ verzi, který nám oficielně umožňoval vstup a volné lezení ve všech příhraničních oblastech a chráněných územích Mongolska. Samozřejmě dole nechyběl podepsán vym yšlený ministr sportu ČR a taky Mongolska (trénoval jsem to asi 10 min.) a jméno jsem opsal z průvodce podle nějakého borce, co pronajímá ve středním Mongolsku svoje auto.

Zázračné infocentrum

A světe div se. Ono to povolení lze získat normální cestou a jen za pár šupů (15 $/os. vstup do příhraniční oblasti i NP) v jediném infocentru v zemi ve městě Olgiy, navíc zde vládne plynulá angličtina a neskutečná ochota. Byli jsme tak unešeni, že jsme si zde najali i nejdražší auto na dopravu do hor a zpět (500 $/500 km/3 os.). Prohlídli si město, vyměnili první mongolské miliony (1 000 $ = 1 429 000 Turig), dokoupili zásoby jídla a další den čekali v 8 ráno na domluvený UAZ. Přijel v 9 (v Mongolsku vlastně ještě brzo) a omlouval se, že včera prý pil trochu víc vodky, takže ho bolí hlava. Nevadilo nám to.

Cesta do hor

Po 5 km jsme vjeli do pustiny plné krásných barevných hor, potkávali jsme velbloudy, koně, jaky a občas i nějakou jurtu. Teda jen do té doby, než zastavil, že se mu chce blejt. No nic, povedlo se, dal si jednoho plechovkovýho vyprošťováka a jelo se dál. Pak si ještě na hodinku a půl schrupnul u svého bratra, ale to nám vykompenzoval výborným pohoštěním v jurtě, takže jsme večer kolem páté přes starobylé skalní malby dorazili na konec cesty. Vysedli jsme, rozloučili se a zůstali tam v těch horách úplně sami, tak jak jsme o tom snili. A taky začala být konečně kosa. Z ničeho nic na uvítanou během 10 min mínus 25°C.

Nečekaný průvodce

Ráno nás čekalo překvapení. U stanu ležel pes. Krásný, hodný, vypadal jako od pastevců, co před týdnem odešli, a taky dost vyhublý. Hned jsem se do něj zamiloval. Vyklubala se z něj fenečka, která dostala jméno Tlapička (Stano jí říkal Tlama). Dva dny jsme šlapali s plnou polní k ledovci skrze nekonečné pláně pokryté sněhovými poli a Ťapka běhala okolo nás, v noci vždy poslušně hlídala před vlky. Zatím jsme ji ničím nekrmili. Další den jsme vlezli na ledovec a až do večera se prošlapávali třiceti cm nového sněhu, který rafinovaně zakrýval všechny trhliny. Ťapku se nepodařilo zahnat ani kameny ani hůlkami, a tak byla dál s námi. Kvůli větru jsme postavili stan uprostřed trhlin a seráků, které poskytovali alespoň trochu závětří. V noci se teplota snížila na – 30 až – 40°C. Všude okolo nás byla spousta krásných kopců, jejichž jména zná jen pár místních, a tak jsme si to tu pojmenovali sami podle námi známých kopců. Díky tomu mohl být Everest hned vedle Eigeru, za ním Gerlach a naproti Lissklam i s malým Matterhornem, v zadu pak dokonce Pum ori.

Výstup na první kopec

Sávě nebylo moc dobře, a tak jsme se Standou vyrazili ráno na první prvovýstup sami. Vybrali jsme si kopec s názvem Unsekh okhin (Polibek dívky) cestou již námi pojmenovanou jako Mongolský drn obtížnosti 5 UIAA, která vedla regulérně zleva kolem poševního vchodu (posuďte sami na fotce). Bylo to takové kombinované lezení, chvíli sníh, chvíli led, taky trocha ne moc pevné skály, celkem o 15 délkách, kde jsme se poctivě střídali, jištění jak to šlo (občas jo, pak zas ne), a tak jsme za poměrně zhoršené ho počasí stanuli společně i s Panem Opičákem po 5 hod lezení na vrcholu. Nádhera, ten pocit je prostě nepopsatelný, každý dosažený vrchol je poezie sama o sobě. Dolů jsme nejdříve trochu popojeli malou lavinkou a pak sjížděli po botách (jen tři pády) zamrzlým vedlejším žlabem s postupným rádoby jištěním. Krásný výlet jsme večer oslavili slivovicí a Ťapinka dostala poprvé nažrat (pár kousků kolínek a chleba).

Mrazivé noci

Už v noci nás moc nenechal spát silný vítr a taky neskutečná kosa. Teploměr naměřil mých zatím rekordních – 46°C. Ráno se situace nezlepšila, a tak místo dalšího výstupu přišlo jen vylezení ze stanu pro vykonání potřeby. Venku mě čekal šok. Tlapička. Usnula chudák večer za stanem na ledu a do rána v té strašné kose jí přimrzla k zemi zadní noha a ocas. Se slzami v očích jsem ji pomalu cepínem vysekal a nožem odřezal led namrzlý na zádech. Věrnost mongolského psa se od toho dne pro mě stala zásadní životní hodnotou (zdravím svoji bývalou p řítelkyni). Další noci už spala místo batohů u nás ve stanu v závětří. Dalších 5 dní se počasí nelepšilo a navíc se přidalo i silné sněžení. Přes noc i během dne pod námi začala masa ledu čím dál více praskat, pomalu nám docházel benzín ve vařiči, který už nechci nikdy vidět (zlatej plyn) a taky i jídlo, takže jsme zvolili ústup.

Loučení s horami

Po dalších 5 dnech putování, během kterého se nám podařilo asi na 20 min pozorovat na vzdálenost 200 m vzácného Irbise (sněžný levhart), jsme podél řeky kolem stád ovcí, koní, koz, velbloudů a jaků dorazili k pastevcům u jezer, kde jsme se nechali naložit opět do auta a odvést zpět ze stále ještě zatažených hor. Loučení to bylo věru smutné. Ani ne tak kvůli nenaplnění všech lezeckých ambicí, ale kvůli nucenému opuštění Ťapičky, kterou jsme zanechali u místních. Ještě teď ji slyším, jak žalostně za námi štěká a vyje. Nestydím se za slzy, které se mi v tu chvíli valily z očí po tváři jako hrachy a věřte, že není dne, kdybych si na ní nevzpomněl. Cestou domů jsme s řidičem zažili ještě jednu veselou epizodu, kdy zastavil u řeky, řekl, že jde na 10 min rybařit a po hodině a půl se zmrzlý vrátil s jednou malou rybkou. Usmál se, otevřel vodku, každému nalil panáka se slovy „musíme se zahřát“, dopil zbytek láhve (asi půl litru), řekl, že teď už bude cesta v pohodě a vyrazil. Naštěstí fakt byla, konečně jel i docela rovně. V Olgiy jsme se ubytovali ve stejném hotelu, zašli to všechno zapít do místního Disko baru a těšili se na další dobrodružství.

Cestu podpořila firma Warmpeace, Direct Alpine a ČHS.

čtvrtek 16. dubna 2009

Cesta do Mongolska zábavná i poučná


Dle původního plánu jsme měli sice jet vlakem už z Vizovic, ale protože by to vyžadovalo další týden dovolené navíc a ještě k tomu nám měsíc před startem expedice do Mongolska vypadl čtvrtý člen (Mára), kterého se bohužel už nikým jiným na poslední chvíli nepodařilo nahradit, tak jsme se rozhodli do Moskvy letět.

Let Berlín-Moskva

O tom, že to bude z Berlína namísto z Prahy rozhodla bezkonkurenční cena letenek od Air Berlin (3000 Kč/os včetně poplatků). Sešli jsme se o den dřív v Liberci, dokoupili poslední zásoby na cestu a dobalili batohy tak, aby měly 30 kg, dalších 5 kg bylo v příručáku a 3 kg jsme měli na sobě. Ráno o půl páté jsme konečně vyrazili autem vstříc novému dobrodružství ve složení Karel (Marek Pazderský), Mamka (Sáva Vaško), Stano (Stanislav Čejp) a oficielní maskot výpravy Pan Opičák. V Berlíně jsme nechali auto u „kamarádky“, kterou jsem poznal asi před 14 dny a ta nás pak i zavezla na letiště Thegel (díky Helčo). Odbavení i let v pohodě, a tak nás za dvě hoďky přivítala Moskva.

Nádražní noc v Moskvě

Přivítalo nás vlastně spíš letiště Domodědovo, které je od centra zhruba 30 km. Nespěchali jsme, víza jsm e měli vyřízena už z ČR, a tak namísto expresem za 750 R/3os. jsme jeli jen za 216 R, za to však hodinu a půl. Metrem (mají opravdu krásné stanice) jsme dojeli (20 R/os.) na Jaroslavsky vagzal (nádraží), kde jsme si vyzvedli už z Čech koupené jízdenky na Transibiřskou magistrálu (Moskva – Novosibirsk 2200 Kč/os. ve II. třídě) a uschovali si zde naše nechutně těžké batohy. Pak hurá do noční Moskvy na pivo, kartošky a hlavně na noční Kreml. Dovnitř (vstup od 10 do 15 hod) jsme stejně nechtěli, tak jsme ho jen kolem mauzolea s Leninem obešli a užívali si nasvícených památek bez lidí. Jednu zeď jsme jim tam trochu po tom pivu zneuctili (potřeba je potřeba) se slovy „to máte za tu okupaci“ a jeli zas zpět na nádraží. Díky lístkům na vlak nás tam policajti naštěstí nechali přespat. Pozor, na noc (24:00-6:30) se ale zavírají záchody, takže pokud se chcete vyhnout našemu naplňování plastových lahví žlutou limonádou, dojděte si předem. Ráno jsme byli ještě u MIATu koupit zamluvené letenky (nelze převodem z ČR) na zpáteční let z Ulánbátaru do Moskvy (430 $/os.) a pak už nám konečně jel náš „rychlovlak“.

Zábava v pomalém rychlovlaku

Rychlost vlaku na Transibiřské magistrále se pohybuje jen v rozmezí od 40 do 80 km/hod. Měli jsme vagon č.12 (celkem 26 i s jídelňákem), hostesku Lenu, která nebyla z kraje moc sympatická (po družbě s vodkou se to trochu zlepšilo). Zajímavostí pro nás bylo, že na všech nádražích cestou, v jízdních řádech i ve vlaku samotném platí stále čas jako v Moskvě a zcela se ignoruje místní časový posun. Vlak zhruba tak tři až čtyřikrát denně zastaví na 10 až 20 min na velkých nádražích, kde je možné nakoupit jídlo a pití od místních (kartošky, pivo, vodku, ryby). Z okna jsou celou dobu vidět buď nekonečné lány nebo briozky (břízy). Nikde není možné otevřít okno, takže ve vlaku je nechutné vedro a místní chlapi sedí jen v trenkách, babičky trpí zahalené a pozor, mladý holky mají jen kalhotky a nátělníky (aspoň je na co koukat, když vás omrzí briozky). Každý vagon má svůj samovar, díky němuž si můžete kdykoli dát čaj, kafe či třeba čínskou polévku k obědu. Stejně tak je tam i záchod, ale pozor, při průjezdech zástavbou se na dost dlouhou dobu zamyká (zvláště při večerní družbě nastává problém kam jít a pokud vás chytnou mezi vagóny, tak je z toho slušná pokuta). První třída má normální kupéčka, mezi druhou a třetí (naše) jsme nenašli rozdíl kromě ceny. Jsou to takové kóje se sklápěcími lehátky a stolem pro 4 lidi, další 2 sedí a spí přes chodbu. Vyfasovali jsme kouzelnou babičku, studentku vojenské akademie, konkrétně balistiky střely, co nám tvrdila, že USA chtějí Rusko vymazat z mapy, a motorkáře, který jezdí opilý 300 km/hod a říká tomu „Raša adrenalin“. Neb jsme jediní cizinci, všichni si s námi chtějí povídat, a tak každý večer probíhá pravá družba plná jídla, piva a vodky, my samozřejmě vytahujeme slivovici. No, byly to zajímavé večery.

Dále za Novosibirsk

Po 2 a půl dnech vystupujeme v Novosibirsku, kupujeme lístky na vlak do Bijsku (350 R/os.) a celou noc jedeme s novými spolucestujícími a samozřejmě i další družbou do Bijsku, kde končí koleje. Musíme začít využívat silniční dopravu. Autobus jede až za 4 hod, my chceme jet hned. Když se nám podařilo taxikáře usmlouvat na skoro stejnou cenu jako pomalý bus, tak jedeme autem 600 km až na Ruskou hranici za 1150 R/os. Cesta ubíhá rychle, povrch je lepší jak u nás, z okýnka obdivujeme nádherně podzimem zbarvený Altaj. Na hranici Taschanta (2457 m n.m.) jsme se dostali už ve tři odpoledne. Tam bohužel zjišťujeme, že je neděle a to je hranice zavřená, takže musíme počkat až do pondělí do 9 hod ráno. Chtěli jsme za vsí u potoku postavit stan, jenže přišel místní Kazach (jsme furt v Rusku), pasáček beranů a koz, že prý musíme spát u něj. No paráda, mizíme v útrobách jeho chatrče a začíná další družba. Nejdřív to byla velká sranda, ale po půl hodině naše slivovice zrušila 4 Kazachy tak, že nemohli chodit. Museli jsme je doslova odnést domů (nemaj pít, když to neuměj). Navíc nám chtěli znásilnit Sávu (nedali jsme ji), takže z toho nakonec byl opravdu poučný večer.

Rusko-mongolské hranice

Ráno jsme vyrazili na hraniční přechod, ale opět jsme nebyli vypuštěni z Ruska, neboť přechod není pro pěší. Stopujeme tedy auta. To se nám podařilo až ve 2 odpoledne, kdy nás konečně už Mongol vzal gazikem za 50 $/3 os. až do Olgiy, hlavního města nejzápadnějšího ajmaku. Na přechodu nás Rusové drželi asi hodinu a připomínalo to dost časy hluboké totality - kompletní prohlídka věcí i nás, ale nakonec to po malých hádkách dopadlo dobře a my mohli po projetí dvacetikilometrové bezcelní zóny vjet do vytouženého Mongolska. Začátek byl opravdu jako z pohádky. Přímo na hranici končil asfalt a za železnou bránou se rozprostírala už jen nehostinná krajina s vyjetými kolejemi od aut namísto cesty. Přesně takhle si to člověk představuje a ono to tak opravdu je. Mongolští celníci nás pak přivítali s úsměvem, speciální víza 45denní prošla bez problémů. Štěstí nám přálo, takže po 6 dnech na cestě jsme v Mongolsku, bydlíme v předem vytipovaném hotelu Tavanbogod (5000 T/os.-1000 T = 16 Kč) a zcela unaveni jdeme spát.

Cestu podpořila firma Warmpeace, Direct Alpine a ČHS

středa 15. dubna 2009

Expedice, zájezdy a průvodcování

Pokud máte zájem vyrazit někam na expedici, zájezd či kopec se sportovním či dobrodružným charakterem, tak neváhejte a kontaktujte mě. Kromě níže uváděných možností expedicí a zájezdů nabízím zorganizování vlastní expedice přímo na míru, nebo objednání si mě jen jako průvodce a to i na kratší akce (VHT, horolezectví, treking, kolo, MTB, feratty, in-line). Ceny se odvíjejí od počtu účastníků a specifik programu, proto nejsou v nabídce uvedeny (po zaslání požadavků bude předána kalkulace). Některé akce pořádám ve spolupráci s CK. Součástí nabídky jsou i specielní kurzy.



Nepál
- trek do BC Everest - duben/říjen
- trek do BC Makalu - duben/říjen
- trek okolo Anapuren - duben/říjen
- trek na Gokyo - duben/říjen
- výstup na Island peak - duben/říjen
- výstup na Mera peak - duben/říjen

Kyrgystán - výstup na Pik Lenina - červenec/srpen

Mongolsko - trek v oblasti Altaje kolem 4-tisícovek - červenec/srpen/září
- lezení v oblasti Altaje - nejvyšší bod Mongolska - červenec/srpen/září
- kláštery a střed Mongolska - červenec/srpen/září
- Gobi velký okruh - kaňon Chermentsav, dinosauři, písečné duny, jízda na
velbloudech, Orlosupí hory a soutěsky, Palačinkové kameny - červenec/srpen/září

Tádžikistán - Fanské hory
- Pik Pyramidalny

Kolumbie - trek barevnými horami - duben/květen

Korsika - přechod hlavního hřebene GR20 - červen/září

Skandinávie - trek v oblasti Jotunheimen s výstupem na Galdhopiggen - červenec/srpen

Itálie - výstup na Pressanelu - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Adamello - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Monte Cevedale - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Ortler - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Gran Paradiso - červen/červenec/srpen/září
- feratty na Brentě - červen/červenec/srpen/září
- feratty okolí Lago di Garda - červen/červenec/srpen/září
- feratty okolí Cortiny -červen/červenec/srpen/září
- feratty okolí Toblachu - červen/červenec/srpen/září

Slovinsko - feratty Julských Alp - okolí Triglavu - červen/červenec/srpen/září
- přechod Julských Alp - červen/červenec/srpen/září

Rakousko
- výstup na Grossvenediger - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Grossglockner - červen/červenec/srpen/září
- přechod Zillertálských Alp - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Dachstein - červen/červenec/srpen/září
- feratty masivu Hochkoenig - červen/červenec/srpen/září
- přechod Tennengebirge - červen/červenec/srpen/září
- feratty Wilder Keiser- červen/červenec/srpen/září

Francie - výstup na Mt. Blanc - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Mt. Maudit - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Mt. Taccul - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Dome du Gouter - červen/červenec/srpen/září
- přechod masivu Mt. Blanc - červen/červenec/srpen/září

Švýcarsko - výstup na Dufourspitze (Monte Rosa) - červen/červene/srpen/září
- výstup na Matternhorn -červen/červenec/srpen/září
- výstup na Allalinhorn - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Stradlhorn - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Breithorn - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Alphübel - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Nordend - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Dom - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Nadelnhorn - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Signalkuppe - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Polux - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Castor - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Nadelhorn - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Dent Blanche - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Bishorn - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Weisshorn- červen/červenec/srpen/září
- výstup na Rimfischhorn- červen/červenec/srpen/září
- výstup na Lissklamm - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Stecknadlhorn- červen/červenec/srpen/září
- výstup na Hobärghorn- červen/červenec/srpen/září
- výstup na Dirruhorn- červen/červenec/srpen/září
- přechod masivu Monte Rosy - červen/červenec/srpen/září
- přechod masivu Nadlgrat - červen/červenec/srpen/září
- přechod masivu Breithorn - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Jungfrau- červen/červenec/srpen/září
- výstup na Mönch- červen/červenec/srpen/září

Bulharsko - přechod Rily - červen/červene/srpen/září
- přechod Rily na sněžnicích či Skialpech - únor/březen
- přechod Pirinu - červen/červene/srpen/září

Slovensko - výstup na Lomnický štít - červen/červenec/srpen/září
- výstup na Gerlachovský štít - červen/červenec/srpen/září

Německo - výstup na Zug Spitze - červen/červene/srpen/září
- výstup na Watzman- červen/červenec/srpen/září

Rumunsko - přechod pohoří Muramures a Rodna na sněžnicích či skialpech - únor/březen

Specielní kurzy - kurz lezení na umělé stěně
- kurz skalního lezení
- kurz lezení v ledu
- ledovcový kurz
- ferattový kurz
- VHT (vysokohorský) kurz


Expedice
se staly mým životním cílem už od mala, kdy jsem s rodiči 2x projel celou Skandinávii. Pokračoval jsem v krátkých cestách do blízkých oblastí po celé Evropě. A pak to přišlo. První opravdová expedice do Nepálu v roce 2006, plná krásných zážitků, výstupů na šesti tisícové vrcholy, prostup údolím Hunku, kam ještě nikdo nikdy nevkročil a ze kterého nás nakonec musel vyprostit i vrtulník a k tomu trek pod Everest. Rok na to jsem se vydal do Kyrgytánu na Pik Lenina 7 139 m n.m., který nás jen kvůli nepřízni počasí donutil zhruba ve výšce 6 750 m n.m. otočit svůj pokus a vrátit se ve zdraví zpět. Rok 2008 byl věnován výpravě po celém Mongolsku, kam jsme dorazili po cestě přes celé Rusko. Nějaký čas jsme strávili v Altaji na západě, pak se projeli Furgonem skrze zemi přes budhistické kláštery až do Gobi, kde jme hledali dinosaury, jezdili na velbloudech a lezli po skalách v doprovodu s Irbisem. V roce 2009 proběhla menší výprava na Korsiku a její úspěšný přechod po GR20 a také přibyly zajímavé výstupy v Alpách (např. Matternhorn a Mt. Blanc). Plánů do budoucna je dost, ale zatím si je nechám pro sebe . . .

sobota 11. dubna 2009

Můj životní partner





Budete se asi divit, ale tím je pro mě Pan Opičák. Kdo mě zná, už se mnou někde byl, tak ví, o koho jde. Ano, je to on, malý, přesně 77 gramů těžký, karabinou ověšený plyšák v podobě opice, který získal jméno Pan (křestní) Opičák (příjmení). Na svět přišel komplikovaným porodem (děkuju Andílku, žes to přežila) dne 3. března roku 2007 na území Brna bez mé asintence, neboť jsem zrovna závodil na běžkách ve Švédsku na Vasově běhu (9O km klasicky). Hned po příjezdu domů jsem se ho ujal a od té doby ho všude beru sebou, jezdí na kole na řidítkách (když jedu pomalu, tak usíná), nosí se na batohu, jezdí na běžkách v bidonu na pití, v hospodě mě hlídá (když si začneme rozumět, je nejvyšší čas jít spát), na in-linech se vozí taky na batohu, jen při sexu se závistivě dívá z povzdálí a neúčastní se. Ne že by nechtěl, ale já mu to zakazuju (je to totiž hroznej erotoman). Momentálně hledá nějakou krásnou, mladou, chytrou, zábavnou, sportovní a zároveň dobrodružně založenou opičku, co by si s ním hrála. Pokud by jste někdo o nějaké věděl, pošlete prosím Panu Opičákovi vzkaz. Dík Mára a Pan Opičák

pátek 10. dubna 2009

Outdoor aktivity

Potřebujete pro vaši společnost, firmu, školu, třídu, přátele uspořádat kurz přežití, outdoorové aktivity jako je horolezení, přemostění, slaňování, lanové dráhy a podobně? Stačí se ozvat, přijedeme až k vám nebo si vás pozveme do námi vyzkoušených lokalit. Ceny sestavujeme přesně na míru dle počtu dnů, aktivit, instruktorů, materiálu, klientů, vzdálenosti a náročnosti. Vhodné i jako dárek. Všechny takovéto akce podporují součinnost a spolupráci jednotlivců i skupin. Nabízíme tři úrovně všech aktivity, základní (vhodné pro kohokoli, i úplného začátečníka), středně těžkou (pro pokročilé, vyžaduje určité pohybové a obratnostní dovednosti) a těžkou (pro náročné, opravdu drsné, vyžaduje značné pohybové a obratnostní dovednosti i jistou fyzickou úroveň).

Společník

Vypadl Vám na večer kamarád, potřebujete se někde představit s přítelem nebo se jít jen tak s někým pobavit??? Tak právě pro Vás je určena tato služba. Časově je doba omezena 12 hodinami od společného setkání, cenu lze upravit dohodou. Při objednání těchto služeb je vyžadováno předání někerých osobních informací z Vaší strany, zvláště pak pro varianty společník a manžel.

Kamarád 1000 Kč
Společník 2500 Kč
Přítel 3500 Kč
Manžel 5000 Kč

Moje dosavadní lyžařská kariéra

Celý život se věnuji snad všem sportům, co existují, ale tím nejkrásnějším pro mě vždy bylo, je a bude běžecké lyžování. Mezi mé největší úspěchy patří zaběhnutí světového rekordu v mládežnických štafetách na 10x10 km v roce 1997 v německém Hanau, v roce 1999 6. místo na mistrovství ČR v kategorii dorost starší na 10 km klasicky a 1. místo na Jizerské 50 v kategorii junioři na 25 km klasicky, dále v roce 2000 3. místo na mistrovství ČR v kategorii junioři na 30 km klasicky, 1. místo na Jizerské 50 v kategorii junioři na 50 km klasicky a 8. místo na mezinárodním akademickém mistrovství Rakouska v kategorii muži na 10 km klasicky a v roce 2001 6. místo na mistrovství ČR v kategorii junioři ve sprintu bruslením. Pak moji kariéru přerušilo opakované zranění kolena, které prozatím řešilo několik operací. V roce 2007 se mi podařilo zajet 135. místo na Vasaloppetu ve Švédsku, kdy jsem za vítězem 90 km dlouhého běhu zaostal pouhých 6 minut. Rok na to se mi tento výsledek podařilo ještě vylepšit, kdy jsem obsadil na 9O km klasicky 50. místo a jako 2. Čech zaostal za Standou Řezáčem pouhých 20 sekund.Tento závod považuji za největší úspěch ve své sportovní kariéře. V letošním roce 2009 jsem zajel 27. místo na Jizerské 5O (trať 50 km klasicky) a stejně tak i v Německu na 50 km klasicky na Koenigludwiglaufu, kde jsem byl opět jako 2. nejlepší Čech se ztrátou na vítěze 9 minut. V potvrzení výtečné formy na Vasově běhu mi zabránila chřipka, kterou jsem spolu s teplotami přes 39°C dostal tři dny před startem, takže mě možná na startu ještě příští rok uvidíte ...

A kariéra ještě nekončí, nýbrž pokračuje. Letošní Jizerská 50 se povedla, znamenala zatím nejlepší výsledek na této trati, ve velmi silné konkurenci 40. místo se ztrátou pouhých 11 min na vítěze, z Čechů 5. Poté přišel úspěch na Karlovské 50 v podobě druhého místa. Za vrchol své dosavadní kariéry beru 89. místo na Vasaloppetu 2010 v čase 4:23 na pomalém sněhu, kdy jsem jako 3. Čech ztratil na vítěze 20 min.

No a jede se dál, v roce 2011 toho bylo hodně, 1. místo v Jizerské firemní štafetě, 2. místo na běhu Polských horníků, 40. místo na Koenigu, 1. místo na Janovské 30, 103. místo na Vasáku v osobním rekordu 4:21 a nejvíce ceněné 65. místo v čase 3:01 20 min za vítězem jako 3. Čehun v Norsku na závodu klasiků Bikenbeinner.

pátek 23. ledna 2009

Servismanův sen

Přinášíme vám uceléné sady tuhých vosků, klistrů a parafínů, co by nemělo v kufru chybět. Vše je navíc rozděleno do dvou rovin (sport a racer). Při zakoupení vždy celé řady je značně výhodnější cena. Tato nabídka může být různě upravována.

PARAFÍNY
SPORT - 8350 Kč - celá sada = 7490 Kč
LF SKIGO GREEN + GRAPHITE, SWIX BW MARATHON, SKIGO C105, M+BRIKO HOT
RACER - 36960 Kč - celá sada = 33190 Kč
LF SKIGO GREEN + GRAPHITE, HF SKIGO GREEN, BLUE, ORANGE, SWIX BW 8+10+MARATHON, M+BRIKO HP3 YELLOW 1+2, ORANGE 1+2, RED, VIOLET, SKIGO C105+44/7, SWIX F8, M+BRIKO HOT+SUPERMED, M+BRIKO SPRAY HOT+SUPERMED
TUHÉ VOSKY
SPORT - 4840 Kč - celá sada = 4290 Kč
SKIGO BASE, SKIGO HF BLUE+VIOLET+RED+YELLOW+LF ORANGE, RODE MULTIGRADE+BLUE SUPER+BLUE SUPEREXTRA, START TERVA PURPLE+RED+BLUE, SWIX VR 50+55+60+65+70, KOREK SWIX
RACER - 11180 Kč - celá sada = 9990 Kč
M+BRIKO FAST GREEN+BLUE, SKIGO BASE, SKIGO HF BLUE + VIOLET + RED + YELLOW+LF ORANGE, RODE MULTIGRADE+BLUE SUPER+BLUE SUPEREXTRA+RODE FAST BLUE SUPER+MULTIGRADE+ROSSA, REX POWERGRIP 8+6+4, REX PROLINE (GRIP) GREEN + BLUE + VIOLET + RED, START TERVA + MFW + RF BLUE + PURPLE +RED+YELLOW, SWIX VR 50+55+60+65+70, KOREK M+BRIKO, ANTI ICE M+BRIKO
KLISTRY
SPORT - 2300 Kč - celá sada = 1990 Kč
RODE BLUE+SILVER+VIOLET+ROSSA+UNIVERSAL+MULTIGRADE, START WIDE, SKI-GO BLUE+SILVER+RED+ORANGE+VIOLET+SILVER
RACER - 8070 Kč - celá sada = 7190 Kč
RODE BLUE+SILVER+VIOLET+ROSSA+UNIVERSAL+MULTIGRADE+NERA, RODE FAST ROSSA+SILVER+VIOLET+MULTIGRADE,REX BLUE + BRAUN + ORANGE + PINK +YELLOW+VIOLET+RED, START RED+VIOLET+BLUE+WIDE+TERVA, START MFW RED+YELLOW, M+BRIKO GREEN+BLUE+SILVER+RED+YELLOW+VIOLET, SKIGO HF YELLOW+VIOLET
SERVIS
SPORT - 2580 Kč - celá sada = 2290 Kč
SWIX KARTÁČ NYLON, BRONZ, START ŠKRABKA, SWIX ŠKRABKA NA ŽLÁBEK, SWIX KARTÁČ NA CERU, ŽEHLIČKA SKIGO
RACER - 21170 Kč - celá sada = 18990 Kč
SWIX KARTÁČ NYLON+BRONZ+CERA+HF, START ŠKRABKA, SWIX ŠKRABKA NA ŽLÁBEK, SWIX STRUKTUROVAČ, SKIGO FIEBERLEN+KARTÁČ OCEL, ŽEHLIČKA SWIX, KOPYTO V-STALLET

Aktualizováno 1.11.2012.