středa 30. června 2010

Lužická jezera, aneb NDR už zase žije

Víkendová akce do bývalé NDR mě lákala už delší dobu. V poslední době se o této oblasti Lužických jezer píše stále častěji a spousta známých i kamarádů už si to tam také vyzkoušela. Jedná se vlastně o takové naše Mostecko, krajina zdevastovaná rozsáhlou těžbou, ale narozdíl od naší vlasti, už značně rekultivovaná. To se projevuje tím, že většina vytěžených jam je zatopena (či v nejbližší době bude) a tak su tu vyskytuje velké množství krásných jezer, kolem kterých vedou dokonalé cyklo a in-line stezky. Pomalu přibývají přístavy, pláže, rozhledny, kiosky, no prostě je bruslařský ráj budoucnosti a to jen 3 hodiny cesty z Prahy. My vyrazili brzy ráno a v deset dopoledne jsme už byli na bruslích. Slunce svítilo o sto šest, asflat pěkně odjížděl a my tak mohli míjet jedno jezero za druhým. Když se přiblížil oběd, tak jsme využili jednoho z kiosků a napojili se a nasitili, co nám hrdla stačila. Pak jsme přes systém kanálů dorazili k nové rozhledně, ze které bylo vidět dál než blíž a následoval pohodový přejezd do kempu v Geierswalde, kde jsme dali pivko a na chvilku si odpočinuli na pláži s koupelí. Odpoledne někde projezdil až do noci, jiní dali přednost pláži. Večer jsme pak zašli do Nudelhausu na místní specialitu, řízek se špagetama. No prostě Němci no a ještě k tomu východní. Následovalo pivko na dobrou noc na pláži s romantickým západem slunce a hrou frisbee o fanty (ještě že jsem se před tím řádně oblékl).

Nedělě byla teplá a slunná tak, že jsme jezdili raději už od rána, aby se nám neroztavily brusle. Trasa byla jednoduchá, to co se nestihlo projet předešlý den, následovalo nyní. Někdo jezdil jako o závod, jiní se zase kochali a stavovali se cestou na občerstvení a případné i vykoupání. Stezky jsou zde tak dokonalé, že když zrovna něco předělávají, tak vybudují objízdnou trasu i pro bruslaře. Sjezdy téměř žádné, povrch dokonalý, chvilku lesem, pak zase kolem jezera, někdy po úzké stezce, kterou občas vystřídá pruh pro předjíždění. Člověk by se tam snad ujezdil k smrti, ještě že občas projela kolem nějaká kočička, co mi připomněla, že je čas se jít koupat, takže zbytek dne jsem strávil na pláži. A bylo se na co koukat :-) Když už nás opalovaní a koupání nebavilo, tak přišel na řadu vyhecovaný zápas v beachvolejbale, kde doslova pálil každý míč. No a protože už byl večer, tak jsme zabalili stany a spacáky a byl čas vyrazit nazpět k domovu.

Fotografie ze zájezdu naleznete zde: fotky

Žádné komentáře:

Okomentovat