Druhý letošní zájez s CK 
Trip směřoval do tajné oblasti na jihu Rakouska až ke hranicím se Slovinskem pod Graz, kde se nachází hlavní oblast pěstování velmi dobrého vína, zvláště pak vyhlášený je růžový Schilcher. Další zdejší významnou plodinou jsou dýně, ze kterých tu dělají snad úplně všechno, zejména pak chutný dýňový olej. První etapu jsme začali na nejvyšším bodě ve vinici Langegg, od kud jsme sjížděli skrze vinohrady přes historický Stainz do Bad Gams. Následovalo stoupání a sjezdy přes Deutschlandsberg a Schwanberg. Celou trasu provázel jeden vinohrad za druhým s lákadly v podobě vinný
ch sklepů. Pak už to byl jen kousek do St. Martinu, kde jsme bydleli v luxusním penzionu s bazénem. To jsme ale ještě nevěděli, co nás čeká k večeři. Paráda o čtyřech chodech s dobrým vínkem, což nás všechny spolehlivě odbouralo a uložilo do postýlek.
Trip směřoval do tajné oblasti na jihu Rakouska až ke hranicím se Slovinskem pod Graz, kde se nachází hlavní oblast pěstování velmi dobrého vína, zvláště pak vyhlášený je růžový Schilcher. Další zdejší významnou plodinou jsou dýně, ze kterých tu dělají snad úplně všechno, zejména pak chutný dýňový olej. První etapu jsme začali na nejvyšším bodě ve vinici Langegg, od kud jsme sjížděli skrze vinohrady přes historický Stainz do Bad Gams. Následovalo stoupání a sjezdy přes Deutschlandsberg a Schwanberg. Celou trasu provázel jeden vinohrad za druhým s lákadly v podobě vinný
ch sklepů. Pak už to byl jen kousek do St. Martinu, kde jsme bydleli v luxusním penzionu s bazénem. To jsme ale ještě nevěděli, co nás čeká k večeři. Paráda o čtyřech chodech s dobrým vínkem, což nás všechny spolehlivě odbouralo a uložilo do postýlek.Druhý den nás autobus vyvezl nahoru na Radlpass, kde prochází hranice se Slovinskem a rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna jela dolů k zde již notně mohutné řece Drávě a podle
ní pokračovala až do Ožbaltu, kde započalo mírné a romantické stoupání na hraniční přechod zpět do Rakouska se sklípkem přímo na čáře. Druhá skupina se mnou vyrazila expediční trasou přímo po hraničním hřebenu, což nejdříve znamenalo vystoupat do 1000 m n.m. na Kapunar, od kud jsme ale jeli už jen dolů s kopce nebo téměř po vrstevnici až k Odomovu jezeru a celou cestu si tak 
vychutnávali výhledy na řeku Drávu shora. Nakonec jsme se připojili ke zbytku také ve sklípku na hraničním přechodu. Po sjezdu dolů jsme si ještě vystoupali nahoru na jednu vyhlídku, ale pak nás začala honit bouřka a tak jsme prchli do nedaleko vzdáleného busu, který nás odvezl na ubytování. Po opět dokonalé večeři nás čekala ještě ochutnávka místních vín, ketrá se poněkud jak se tak říká, no prostě protáhla no . . .V
sobotu jsme pak vyrazili na královskou etapu plnou vinohradů, vína, sklípků, ale také nekonečného počtu krátkých, ale o to prudších výjezdů na kole. Nejprve jsme pospolu absolvovali náhorní okruh s jedním 500m dlouhým stoupání o sklonu 30% a pak už každý jel dle libosti a chuti na víno skrze další a další snad nikdy nekončící sklípky. Naše družstvo po předchozím dnu ani moc chuť zastavovat na víno neměla :-) a tak jsme raději opět ujížděli před bouřkou 
a etapu si ještě trochu prodloužili po dalších kopečkách v okolí. Zbytek ochutnával trochu víc, ale nakonec také stihl za včasu před další bouřkou také ujet a tak jsme zakončili odpoledne u bazénu.Poslední den jsme se nejprve po rovinatých cyklostezkách podél řek trochu rozšlapali, aby mohlo přijít smrtelné stoupání o stálém skonu 20% a délce 3,7 km. Stálo to ovšem za to. Nahoře nás čekali nádherné výhledy
, stánky s občerstvení, sklípky, vinohrady a opět ta kouzelná nenapodobitelná krajina i výhledy na Alpy. Dolů už pak každý sjel jinou variantou dle touhy po ujetých kilometrech a na závěr jsme se sešli u jezera Sulmsee, kde byla možnost se vykoupat a pak jsme vyrazili zpět k domovu. Doufám, že se do této oblasti znovu brzo vrátím, neboť ty zásoby víno co mi cinkají v tašce jistě dlouho nevydrží :-)Fotografie
ze zájezdu naleznete zde: FOTKY