středa 1. července 2009

Zug Spitze - noc v oblacích






Když sem se probudil ve 4 ráno v mikrobusu při průjezdu Mnichova a viděl jsem tu průtrž mračen, tak mi nebylo úplně do smíchu. Po příjezdu do Ga-Pa (Garmisch-Partenkirchenu) se situace nezlepšila, ba naopak byla stále horší a horší. Paní prodavačka lístků na lanovku mi ukázala předpověď na víkend a řekla: "Jeďte raději domů, bude pršet, nahoře sněžit a ještě hrozí bouřky!" Nevyměkli jsme. Přebalili batohy, oblékli se do pršiplášťů ala Goretex a vyjeli lanovkou pod Alpspitzi, kde jsme další dvě hodiny marně čekali na lepší podmínky. Bohužel nepřišli, nahoře byl nový sníh a tak jsme se dekovali dolů na chatu v údolí Höllentall. Po chvilce odpočinku přišel na řadu výcvik s oblékáním sedáků a správném postupu po zajištěné cestě. Dokonce se muselo skákat přes potok. No a protože zrovna nepršelo, tak jsme se šli sami dobrovolně namočit do velkolepé soutězky Höllentallklamm, jejíž průchod byl vytesán do skály v letech 1901-05 za investice 60 000 tehdejších Marek. Cestou taky vznikla hláška: "Kdo byl suchej, tak tam nebyl!" Večer jsme si dali večeři, probrali výstupovou variantu a vydali se na kutě.

Ráno nás přivítalo oproti stálému dešti skoro sluníčko a jen samotný vrchol zůstával zahalen v oblacích. Všichni vyrazili z chaty jako o závod a tak jsem měl co dělat, abych se dostal do čela ještě před začátkem feraty. Jenom Petr se rozhodl, že to Kubovi vzádu trochu spestří a tak si nechal na chatě schválně mačky. Kuba mu pro ně doběhl a my pojali podezření, že se z nich pomalu, ale jistě stává nerozlučná dvojka. Úvodní feratu se žebříkem a kolíky ve skalním traverzu zvládli všichni bravurně, jen sluníčko přestalo hřát a mlha tak vydržela až do večera. Pak přišel fyzicky náročný výstup mezi kamením, kde jsme si dali sváču (přece to nebudeme furt tahat v batohu) a sypkou sutí až na ledovec, kde jsme zas nandali mačky (to aby nikdo neměl pocit, že je máme sebou zbytečně). Trhliny byly přimrzlé či zapadané poctivou nadílkou nového sněhu, takže jsme se nemuseli ani navazovat. Nejtěžší část výstupu, 2 metry dlouhý přeskok z ledovce na skálu plnou kramlí, jsem pouze zajistil fixním lanem, neboť sníh vytvořil kvalitní a pevný sněhový most nad okrajovou trhlinou, takže rázem bylo po adrenalinu. Pak už jsme jen asi 2 hodiny sledovali připnutí ocelové lano až na samotný vrchol. Cestu nám trochu spestřil sníh, protože na některých místech přikryl jistící lano a navíc dost klouzal, takže pro některé připravil i chvilky strachu. Postupně jsme se u kříže sešli skoro všichni, kromě Kuby s Jirkou a Petrem (jenž Kubovi mezi tím předal svůj batoh), pač Ti dorazili o nepatrnou chvilku později a nám se už nechtělo čekat na vršku za začínajícího deště. Výsledkem ale nakonec stejně bylo společné dosažení vrcholu (o to v tom horolezectví přece jde). Jindy komplikované ubytování bylo také v pohodě, takže jsme zašli na večeři a pak slavili vrchol. Kdo mezitím už zamířil do pokoje ve skále, tak měl za úkol co nejvíce dýchat, aby to tam ostatním zatím trochu vytopil. Byl jsem kouknout ještě venku na počasí a mohu konstatovat, že jsme strávili opravdu noc v oblacích.

Rychlý budíček o půl šesté ráno se vyplatil, neboť se nám na chvilku ukázalo sluníčko, prostě pravý východ slunce přímo nad vrcholem a nad mraky. Skupina 5 odvážlivců se vydala s námi na sestup feratou, zbytek vyrazil dolů lanovkou. Už od začátku nám komplokovalo sestup přílišné množství nového sněhu, který přikryl ocelové lano do hloubky, z níž nešlo vyhrabávat. Navíc jsme se dostali na místo, kde tato lana na velkém úseku chybí a riziko uklouznutí a zřícení se dolů zhruba 1200 m překročilo svojí rozumnou hodnotu, takže jsme se nakonec museli vrátit a jet dolů také lanovkou. Potkali jsme se se zbytkem a jeli jen do půlky vláčkem (zubačkou) k výjezdu ze skály, od kud jsme pak seběhli k jezeru Eibsee po svých. Přímo u jezera jsme pak na molu zájezd zakončili grilovanou makrelou a točenym pivem. Myslim, že na to, jak vypadala předpověď, můžeme být s vrcholem více než spokojeni.

PS: pokud se vám na zájezdu líbilo a budete se hlásit na další, tak mi moc moc pomůže, když do přihlášky napíšete, že se hlásíte na mé doporučení a zároveň mě o tom napíšete mejla, díky moc Mára (je mi to trapný, ale krize je krize)

Více fotek ze zájezdu najdete zde: http://picasaweb.google.com/mara.bobo/Zug_Spitze#