 |
| romanticky zasněžené Seewaldsee |
Letošní první kola mě s CK Trip zavedla do oblasti Dachsteinu, konkrétně do hroské vesničky Sankt Martin am Tennenhebirge. Počasí je letos na jaře poněkud divoké a nebylo tomu jinak ani tentokrát. Zima a sníh nás přivítali v oblasti Solné komory v lázeňském městě Bad Ischl. Samotného mě překvapilo, že se ve 4°C nad nulou a setrvalém dešti chtělo někomu na kolo, ale jak se později ukázalo, zdatní sportovci byli všichni tělem i duší. Snažíce se kličkovat mezi kapkami deště jsme dojeli k Hallstattskému jezeru, které jsme již lehce namrzajíc objeli a zamířili až do malebného hornického Hallstattu, proslulého svojí kostnicí a solnými doly. Pravda je, že na prohlédku se zmrzlými prsty už moc chuti nebylo. Po nasednutí do busu a odjezdu na ubytování se symbolicky hustě rozesněžilo.
 |
| kdo si hraje nezlobí |
Ráno nás přivítala zasněžená louka a teploměr ukazoval přesně 0°C. Ani to nás neodradilo a s vidinou slunce jsme vyrazili na další etapu. Míra nás odvezl až na kopec nad Pichl a my pak v lehké vánici pokračovali už na kole po rozkvetlých loukách. Po chvíli poslední chumelenice pominula a my se začali postupně zahřívat i díky stoupání na jezírko Seewaldsee. To bylo krásně celé zasněžené a tak jsme po občerstvení na místní salaši zase sjeli dolů a po místních loučkách se přesunuli až do údolí řeky Salzach, kde jsme po cyklostezce přes Golling dojeli až do Scheffau. Zde už na nás čekal Míra a odvezl nás busem na výbornou večeři.
 |
| a já tam budu dřív |
Každopádně další ráno už zase bylo tepleji a tak jsme mohli vyrazit busem do Radstadtu a následně už na kolech přes Forstau romantickým údolím až k salaším Forstauwinkl. Zde končí cesta až v ledovcovém karu a jak jinak, než že všude bylo mraky sněhu. Tak jsme neváhali a postavili luxusního sněhuláka, ze kterého jsem musel udělat Paní Sněhulákovou (připlácl jsem ji kozy). Pak jsme se nafotili a upalovali zase dolů až do údolí řeky Enns, kudy jsme jeli opět přes Radstadt až do Altenmarktu, kde je luxusní nový aquapark, do kterého jsme se vydali zrelaxovat.
 |
| sjezduju často, sjezduju rád |
Sobota už byla doslova teplá a tak jsme se odvážili do Werfenwengu na lonovku a vyjeli s ní až do 1800 m n.m. na Bischlinghöhe. Výhledy na celé Taury, Dachstein, Tennengebirge i Hochkönig nám úplně zamaskovali, že je všude ještě strašně sněhu a tak jsme si po sjezdovce trochu i zasjezdovali. Pak jsme to sjeli dolů až se od kotoučů kouřilo :D Následovalo jezírko a panoramatické louky s výhledy, až jsme sjeli dolů do Hüttau a pak to přejeli do Martina na další luxusní večeři.
 |
| výhledy na Hochkönig |
Poslední den nás opět probudilo sluníčko a my se nechali odvést busem znovu do Werfenwengu. Tentokráte jsme ale vyrazili na druhou stranu údolí k horským salaším, od kud byly nádherné výhledy na masiv Hochkönigu. Pak jsme sjeli dolů do údolí řeky Salzach a následně ještě zajeli do krásného údolí Blummbachtall, do kterého vede stará smaragdová cesta, plná tunelů a skalních galerií, vedoucí až doslova do skal. Zpátky jsme se pak vrátili až k hradu ve Werfenu, kde na nás čekal opět Míra a my tak ukončili naše putování. Fotografie ze zájezdu naleznete zde:
FOTKY
