Po delší době jsem
opět vyrazil s CK Trip na cyklistický zájezd do Rakouska, konkrétně malebného Zillertalu, který je vyhlášen svoji pohostiností a přírodní krásou. Naše cykloputování jsme započali ve Wörglu, kam nás Toník odvezl autobusem. Podél Innu jsme dojeli do Kundlu, kde se nachází volně přístupná soutězka, kterou lze projet na kole, takže jsme neváhali a dali si kvalitní slalom mezi pěšími návštevníky jako Šárka Záhrobská. Pak jsme stále po rovině kolem Innu projeli historickým středem Rattenbergu a Brixleggu, kde jsme zatočili doleva do Alpbachtalu a započali tak naši první horskou pré
mii. Na tu jsme dorazili přes Reith a Hygnu na Kerschbaumersattel do 1110 m n.m. (přeevýšení 600 m). Na rozšlapáná úplně ideální. Nahoře měla být vysněná hospoda, neboť se tavil asfalt vedrem, ale pač ji zavřeli a v další byla svatba (jsem zvědavej, jestli budou takovou slávu dělat, až se budou rozvádět), tak jsme nakonec skončili až kousek před cílem už v Zillertálském údolí v Kaltenbachu. Do Aschau, kde jsme celou dobu bydleli, to bylo už jen kousek. Večer jsme zakončili přecpáním se místní dokonalou večeří.
opět vyrazil s CK Trip na cyklistický zájezd do Rakouska, konkrétně malebného Zillertalu, který je vyhlášen svoji pohostiností a přírodní krásou. Naše cykloputování jsme započali ve Wörglu, kam nás Toník odvezl autobusem. Podél Innu jsme dojeli do Kundlu, kde se nachází volně přístupná soutězka, kterou lze projet na kole, takže jsme neváhali a dali si kvalitní slalom mezi pěšími návštevníky jako Šárka Záhrobská. Pak jsme stále po rovině kolem Innu projeli historickým středem Rattenbergu a Brixleggu, kde jsme zatočili doleva do Alpbachtalu a započali tak naši první horskou pré
mii. Na tu jsme dorazili přes Reith a Hygnu na Kerschbaumersattel do 1110 m n.m. (přeevýšení 600 m). Na rozšlapáná úplně ideální. Nahoře měla být vysněná hospoda, neboť se tavil asfalt vedrem, ale pač ji zavřeli a v další byla svatba (jsem zvědavej, jestli budou takovou slávu dělat, až se budou rozvádět), tak jsme nakonec skončili až kousek před cílem už v Zillertálském údolí v Kaltenbachu. Do Aschau, kde jsme celou dobu bydleli, to bylo už jen kousek. Večer jsme zakončili přecpáním se místní dokonalou večeří.
Druhý den nás ráno Tonda odvezl nahoru na Hintertux, známého lyžařského střediska na ledovci. Lanovka nás většinu vyvezla do mezistanice a my si mohli vychutnat velkolepé výhledy a dlouhý sjezd zpět dolů k autobusu. Byli však i tací, co si to nahoru vyšlápli na kole, či se z mezistanice rozhodli dojet do 2660 m n.m. na Fernerhaus u ledovce. Krásných 6 km s 20-28% sklonem stoupání a převýšením 720 m. Kromě silných nohou jsme tento den potřebovali také hlavně doktora, a to ne jen tak ledajakého, ale doktora kol (Petra), který
svým neskutečným uměním zachránil 3 zcela rozbitá kola. Pak následoval krásný singl trek podél potoka až do Finkenbergu, kde jsme přejeli známý ďáblův most a vydali se stoupat na druhý vrchol dnešního dne, konkrétně 131m vysokou přehradu Schlegeisspeicher. Ta leží ve výšce 1805 m n.m. a je to k ní kopec dlouhý 21 km s převýšením 1100 m spestřený několika dlouhými tunely a až 20% sklonem stoupání. Ty výhledy ale stojí za to, stejně tak jako slalom mezi auty cestou zpět. Ještě že byly k večeři megařízky (na každého vycházelo v průměru asi 3,5 řízku přes celý talíř. Dnešní 
den jsme tedy mohli ukončit s pořekadlem, že se Imbusák opravdu pochlapil.Třetí den byla naprogramu královská etapa na Zillertalhochalpenstrasse. Půlka se rozhodla jet to s Petrem přímo z baráku nahoru (20 km - převýšení 1600 m), což byl pro mnohé doslova hrdinský čin. Ostatní se mnou zajeli do Mayerhofenu na lanovku, která nás vyvezla na Penken. Prvních 300 výškových metrů stoupání nám uteklo jako voda a přišel dlouhý a napínavý sjezd, po kterém jsme
se napojili také na panoramatickou silnici a vystoupali si 8 km o 14% s převýšením 800 m. Nahoře na Melchbodenu (nejvyšší místo) ve 2015 m n.m. jsme se všichni potkali a řádně to oslavili. Sjezd dolů byl náročný, chvílemi se doslova tavily kotouče od brzd. Abychom jim trochu ulevili, tak jsme si přidali ještě dalších 300 m výškových, ale to už bylo naštestí všechno. Večeře nás opět dokonale přecpala a tak jsme mohli večer zajít do místní vyhlášené palírny na ochutnávku kořalky. Ani nevím, kolik jsme toho nakonec ochutnali.
Ćtvrtý den nás probudilo tak trochu uplakané počasí, tak jsme přejeli busem nahoru do Brandbergu. Po chvíli vyčkávání se počasí umoudřilo a začalo opět svítit sluníčko. Stoupali jsme tedy zvolna romantickým údolím Zillergrund k Medvědí chatě a pak několika dlouhými tunely k stejnojmené přehradě, jejíž betonová hráz je dlouhá 580 m a vysoká 183 m, leží ve výšce 1855 m n.m. (kopec dlouhý 18 km s převýšením 1050 m). Udělali jsme spoustu fotek, zajeli si dolů na Medvědí chatu na panáka s polívkou a pak se nechali vést údolím až do
Mayerhofenu a následně do Aschau. Kdo se kochal déle, tak vymetla odpolední silná bouřka s vichřicí, ale odměnou za výdrž byla dokonalá duha přes celé údolí. Večeře byla jako vždy dokanalá (mám o 7 kg více) a pak následoval závěrečný večírek okořeněný vyprávěním z Kyrgystánu, po kterém jsem si mohl jít s klidnou hlavou lehnout. Před usnutím jsme teda ještě doktorovi změřili tep, pač nám nějak funěl ze spaní.Poslední den jsme vyrazili přímo z baráku na nejmenší ze všech přehrad, konkrétně to by
la Stilluppspeicher, která je v údolí protkaném vodopády. 26 km dlouhé stoupání do 1460 m n m. (převýšení 920m) už nám ani nepřišlo náročné, takže jsme se spokojeně občerstvili na zdejší chatě a jeli zase zpátky dolů, neboť nás čekalo nakládání kol a přesun domů. Nezbývá dodat, že zájezd se díky počasí i skvělé partě vydařil a kilometry do kopců ani nebolely.
Fotografie ze zájezdu naleznete zde:
fotky
la Stilluppspeicher, která je v údolí protkaném vodopády. 26 km dlouhé stoupání do 1460 m n m. (převýšení 920m) už nám ani nepřišlo náročné, takže jsme se spokojeně občerstvili na zdejší chatě a jeli zase zpátky dolů, neboť nás čekalo nakládání kol a přesun domů. Nezbývá dodat, že zájezd se díky počasí i skvělé partě vydařil a kilometry do kopců ani nebolely.Fotografie ze zájezdu naleznete zde:
fotky