Ráno v sedm mě po překrásné noci na oslavu výstupu na Matternhorn vyzvedl v Taschi autobus a mohl jsem se tak připojit ke své skupině. Dojeli jsme do Saas Fee, prohlídli si město, přebalili batohy a vyrazili lanovkou nahoru na Britanyhütte. 
Docela dobrá skupina, říkal jsem si v duchu a vůbec netušil, jaká že zábava mě to čeká. Po příchodu na chatu se šlo ještě na vyhlídkový kopec, někdo jen svadčil a zbytek prachsprostě dospával noc strávenou v buse. Odpoledne jsme pak šli za barák provádět nácvik na ledovec. No velká paráda. Zkušeně jsem si vzal na starost kontrolu d
obře zapnutých sedáků, zatímco kluci museli kontrolovat jen mačky a cepíny. Pak jsme se učili s tím nádobíčkem pracovat (myslim jako cepín, lano a tak ...), načež přišlo na řadu zachytávání pádů a vlakový průvod s velmi náročným přeskokem přes trhlinu (někteří se nám i utopili). Když nám přišlo, že už všichni všechno umí, tak jsme to ukončili a šli na véču. Večer už se jen připravili batohy, vypilo se hodně tekutit, neboť zavodňovat je nutné a šlo se do hajan.
Páteční budíček už o 3 hodině (zabít toho, kdo to vymyslel) byl více než tragickou událostí, však popasovali jsme se s tím statečně téměř všichni, takže mohl být ve 4 odchod. Na cestu nám nesvítil měsíc, ale okolo procházející bouřka, takže chvílema to tam vypadalo jako na Václaváku. Poskládali jsme celkem 3 lanová družstva pod vedení
m odborných ptáků, jako první jsem razil cestu já pod názvem Orel, druhý šel Dušan jako Volavka a ze zadu nás kontroloval Tomáš alias Poštolka. Bouřka odešla, trhliny držely a tak jsme po chvilce dorazili do sedla. Teda kromě Tomova družstva, které jsme museli nalákat na Mácu bez podprsenky, jinak by asi nepřišli. Ze sedla už to byl jen malý kousek na samotný vrchol Strahlhornu a tak jsme nahoru skoro doběhli :-) Výhledy byly opravdu parádové, kompletní panorama Monte Rosy i s Matternhornem a Mt. Blancem, na druhé straně Jungfrau a Mnich, co více si přát, navíc jsme všichni společně dosáhli vrcholu . . . Teda vlastně jednotlivě po daných družstvech, pač bylo nahoře málo místa. Dolů už to šlo samo, jen jsme v sedle vyzvedli Evu, která si zde předplatila solárko, také se trochu přiopekli a s trochou strachu se vydali nazpět zkrze ty ve
lké trhliny, dokud sněhové mosty ještě alespoň trochu držely. Posledních 500 m nahoru na chatu bylo opravdu docela výživných (domů a do kopce, kdo to kdy viděl?). Následovalo zasloužené pívečko a večeře, po níž se hrála velmi smysluplná hra Bang, jejíž pravidla neznal asi nikdo. Trochu ostudy nám způsobila jedna Češka, která žije ve Švýcarsku a my jí celou dobu hodnotili z mužského pohledu dost hlasitými poznámkami, aniž bychom tušili, že nám rozumí. No nic, sranda byla a Št
ramberk to jistí :-)V sobotu se naštěstí vstávalo až v půl 6, takže ráno už neměl nikdo nateklý obličej a všichni se tvářili moc moc příjemně. Došli jsme opět na lanovku a pak vyjeli metrem jakoby na Petřín i se zastávkou na "Nebozísku". Pak trochu procházka po sjezdovce a už jsme se zase navazovali, pač nás čekalo celé pole velkých trhlin. Ještě než jsme ale vyrazili, tak jsme dali Gábi pořádnýho hobla, pač měla narozky a taky se samozřejmě holky musely jít společně vyčůrat (jako asi každých 5 min, pač jim někdo poradil, ať hodně pijou). Výstup byl celkem v ohodě, dokonce jsme i předížděli ostatní lanová družstva. Ne že bych zrovna c
htěl, ale zbytek družstva na mě neustále volal, ať zrychlím, přidám a ať je už konečně předběhneme, tak mi nezbylo nic jiného, než za to trochu vzít a být nahoře jako jedni z prvních. Vrcholový hřebínek jsme si vychutnali stejně tak jako samotným opětovný společný vrchol. Času bylo dost, sluníčka i kamenů na svačinu také, tak jsme si udělali asi hodinový obídek. Nemohla samozřejmě chybět všud
ypřítomná slivovice, kterou nás Zdeňka zásobovala téměř nepřetržitě (v noci jsem ji dvakrát načapal, jak potají upíjí). No a k jídlu? Už sedmý den v kuse tousty, pač měl Petr s Jančou v batohu toustovač! Máci si opět sundavala podprsenku a Jarda se bál ohnout pro tatranku, co mu právě spadla do sněhu, zkrátka lanové družstvo jak má být. Dolů už to pak šlo samo a v předbíhání jsme rasantně pokračovali. Nakonec to 
dospělo k nelítostnému souboji s Dušanovým družstvem, které jsme samozřejmě přetlačili, ale došlo ke vzpouře na palubě a rázem jsem letěl vzduchem, kdy mě má vlastní posádka chtěla obětovat. Z prvu jsem je podcenil a naivně si myslel, že jich 5 udržím ve stoje, ale nakonec jsem musel na zem a pomocí cepínu 
a svého mužství s vypětím všech sil tu neurvalou sebranku zastavit. Odměnou bylo asi tří hodinové posezení na terásce s krásnými výhledy (samé rodné údolí a kousek nad ním dva kopce) s pívečkem či Rádlerem. Nouze nebyla ani o módní přehlídku, kdy svůj skrytý talent a možná i zaměření naplno ukázal Tomáš se svými kolty proklatě nízko. Po návratu na chatu (Gabču jsme nesli celou cestu jako dárek na zádech) zábava pokračovala, neboť jsme hráli karty o servírku večera a nemohl samozřejmě vyhrát nikdo jiný, než Tomáš. Nutno dodat, že se úkolu zhostil velmi zoodpovědně a nebyla chvilka, kdyby přede mnou stál prázdný půlitr. No a protože pak už 
Zdeňka začala chytat fotbalové míče do výsřihu a házet po nás pivem, tak jsme raději šli spinkat.Neděle, neděle, půjde se nám vesele. A taky že jo. Nabalili jsme batohy a mazali dol po panoramatické stezce plné výhledů (škoda, že začolo pršet) až k další lanovce, kterou jsme pak sjeli k busu. Přejeli jsme do Tasche, od kud pak většina ještě zamířila na nákupy a oběd do Zermattu. Cestou domů v buse probíhaly ještě oslavy výstupu na oba
dva kopce, ale postupně každý odpadal a přemýšlel, kam asi tak vyrazí příště.
PS: pokud se vám na zájezdu líbilo a budete se hlásit na další, tak mi moc moc pomůže, když do přihlášky napíšete, že se hlásíte na mé doporučení a zároveň mě o tom napíšete mejla, díky moc Mára (je mi to trapný, ale krize je krize)
Více fotek ze zájezdu najdete zde: http://picasaweb.google.com/mara.bobo/WalliskeAlpy#
od Tomáše: http:// picasaweb.google.cz/bautom
od Karla: http://www.klanik.cz/images/alpy2009/
od Jany: http://janapetr1.rajce.idnes.cz/090801_Walliske_Alpy/
od Gabči: http://gabcak.rajce.idnes.cz/Walliske_Alpy_29.7-3.8/
od Toma: http://picasaweb.google.com/tom.life/WalliskeAlpy?feat=email#
