Po
přejezdu přes krásné Norské hory jsme dorazili do pro nás nové oblasti v
okolí lyžařského střediska v Are a ranní probuzení bylo lehkým šokem.
Plus pět, silný vítr, déšť a hlavně, na trati vedoucí zhruba 15 metrů od
našeho super srubu, naprosto ádný sníh, jen rozkvetlá louka. Všechno
umocňoval ještě pohled na ne zcela zamrzlé jezero, přes které se mělo
jet. Naštěstí se brzo ochladilo, napadlo, přimrzlo a my si tak mohli
užívat překrásné lyování uprostřed divokých a pustých hor. Závodní trať
byla sice přesunuta a zkrácena, ale myslím, že stála za to. Kam se hrabe
Birken, to se nedá srovnávat. Když má někdo formu, tak to byla trať
jako víno, samá zatáčka, nahoru, dolů, motokros větší než na
Holmenkollenu a k tomu brutálně dlouhý kopec, který vede po trati
nazvané Lake Placid a aby to nebylo málo, tak ten kopec pokračuje ještě
mnohem dál do hor po okruhu Sapporo, který velmi rychle přejmenováváme
na Hirošima.
