Korsika - díl I. aneb jak jsme vzali ostrov útokem

V sobotu večer jsme naskákali do busu a plni nadějí vyrazili směr teplý jih. Cestou jsme se ještě nestačili divit příšernému "Disneylandu" na Hatích a zdejší tragické hospodě, kde se mluví jenom Německy. Naštěstí nás pak v buse uspal Pepin.

V neděli jsme se probudili už v Itálii, kde jsme si ještě odskočili k šikmé věži v Pizze ověřit, zda je opravdu šikmá. Nakonec nás ale mnohem víc uchvátila projíždějící policistka na kole a největší srandou byl turista z Ruska, kterému jeho skupina odjela a my ho

museli zachránit. Pomocí piva jsme trefili na trajekt a na palubě pak chytali bronz. Večer už nás čekaly první kroky na ostrově vína, slunce a pirátů. Samozřejmě že proběhla i první koupel v moři, kde jsme skákali do vln jak malí kucí. Usínali jsme lehce opojeni pod širákem na pláži.

I.den-9 km-nahoru 350 m-Calasina-Berg. de Ballone

Autobus nás po ranní koupeli v moři odvezl úzkou soutězkou a cestičkou nad roklí, kde normálně kvůli šířce nejezdí ani kola vedle sebe, do obce Calasina, kde jsme vzali poprvé batohy na ramena a šlapali pěkně vzhůru krásným lesem kolem ostružin, oslů, krav. Za chvilku jsme byli u chaty, postavili stany a šli se koupat do super tůní v potoce, neb bylo vedro jako sviňa. Večer jsme pak poprvé poseděli na chvilku u vínka.

II. den-8 km (17 km)-nahoru 650 m (1000 m)-Berg. de Balone-Ref. Ciuttulu di i Mori-Paglia Orba

Od rána bylo teplíčko a slunce hřálo, až to skoro peklo, tak jsme si dali první pořádný výšlap. Nejprve jsme se teda prošli lesem černých borovic a pak už to byla docela fuška nahoru do sedla, ze kterého to naštěstí bylo už jen kousek na chatu. Postavili jsme stany a vyrazili ještě nahoru na vrchol Paglia Orba. Postupně odpadal jeden za druhým, Petr dokonce nasadil vlastní krev, ale na vrchol se mnou nakonec vystoupila jen Helča, Milhaus a Pepa. Nebylo to jen tak, výkony museli místy podat skoro až horolezecké a co potom dolů, když jsme používali i fixní lana. Stálo to ale za to, nahoře bylo moc krásně. Chatař byl normální kokot a tak jsme večer hráli karty na skále, při čemž Milhaus prohrál láhev vína, paráda.

III. den-22 km (39 km)-nahoru 600 m (1600 m)-dolů 1000 m-Ref. Ciuttulu di i Mori-Ref. de Manganu

Ráno nás zase přivítalo sluníčko a šlapali jsme poprvé dolů krásnou roklí plnou starých borovic a krásných tůní na koupání, no jako v Jurském parku. Pak jsme se ještě chvilku prošli lesem a už jsme byli pod sedlem Col de Verghio, kde nás měl čekat bus. No, nebyl tam no. Trochu mě to vytočilo, ale nakonec přeci jen přijel a dovezl nám vytoužené zásoby jídla a piva. Přibalili jsme to do batohu a mazali kolem prasat lesem dál. Teda kromě Petra, který nás opustil a přidal se k cyklistům. Další novinkou bylo zjištění, že Sísu napadl zákeřný žralok a uchytil se jí na botě. Pak jsme trochu šlapali do kopečka a následoval sestup k jezeru Lac de Nino, kde jsme si mezi koněma udělali pick nick a trochu zregenerovali naše síly. Pak ještě stromovým hájem došli k falešné chatě a následně do kopce k té naší, kde už jsme konečně spali. Unavení a utahaní, přesto jsme zasedli k vínu a oslavovali noční příchod Sísy a Pavla po tmě (už jsme je začínali hledat vysílačkou).

IV. den-6 km (45 km)-nahoru 850 m (2450 m)-dolů 700 m (1700 m)-Ref. de Manganu-Ref. de Petra Piana

Hned od stanu nás čekal prekérní výstup nahoru do nejvyššího sedla na trase GR20 Breche de Capitello 2225 m n.m., kde nás čekaly nádherné výhledy na okolní skály a plesa. Dolů to bylo trochu horší, nějaké ty řetězy a tak, dokonce akční horská kráva, no nebylo to úplně zadarmo no, ale všichni to nakonec zvládli i s výstupem na další sedlo a podobně nepříjemným sestupem až na chatu, kterou jsme označili jako nejlepší na celé GR20. Byl zde totiž takový správný dědula, co nám pořád naléval a naléval, nosil k tomu zadarmo oříšky, sýr a salám no a k tomu všemu zase naléval a naléval, takže jsme předvedli dokonalé Tschechische tornádo a ani nevíme, jak jsme se dostali do stanů.

V. den-11 km (56 km)-nahoru 450 m (2900 m)-dolů 850 m (2550 m)-Ref. de Petra Piana-Ref. de I´Onda

Ráno bylo trochu krušné, hlavička bolela a tak bylo nad naše síly složit místní samostavěcí stan, takže ho tam musel Jirka s Marcelou nechat jen tak. Sestupovali jsme opět krásným údolím kolem kaskád a vodopádů až k velké tůni, kde byla polední pauza. Navíc mě napadla nějaká zíkeřná nemoc, takže jsem po příchodu na chatu hned zalehl a spal až do večera. Chata byla opět dost tragická, spalo se v oplocené ohradě, do které každou chvíli pronikli prasata, zvukové efekty pak zajišťovali osli, koně a ovce s kozama, ktomu se přidal dost silný vítr. Byl to takový odpočinkový den.

VI. den-13 km (69 km)-nahoru 600 m (3500 m)-dolů 1100 m (3650 m)-Ref. de I´Onda-Vizzavona

Vítr nepřestal celou noc, tak jsme se moc nevyspali a šli s tim větrem bojovat do velkého kopce. Sedlo jsme překonali a vydali se ve vrcholové sestavě nahoru na Monte d´Oro. Cesta byla orientačně trochu náročná a i lezení bylo trocha zapořebí. Na vrcholu jsme se potkali s částí cyklistů a společně pak sestupovali dolů. Samozřejmě že na vrcholu nechyběla líbačka :-) Při sestupu ze sedla pak Marcela upadla a trefila hlavou a žebrama šutr, takže si je dost narazila a hlavně si rozsekla hlavu, což znamenalo ztrátu asi 2 litrů krve. No naštěstí se jí Jirkovi podařilo zachránit. Zbytek výpravy se věnoval opalování a koupeli ve studené vodě v nádherných kaskádách. Pak už to byl jen kousek do kempu na pizzu, pivo a pokec s cyklisty. Taky jsme se dostali do sprchy, no to byla paráda.

Pokračování v díle II. příští týden . . .

Více fotek ze zájezdu najdete zde: http://picasaweb.google.com/mara.bobo/Korsika#

Fotky od Petra najdete zde: http://petrkubik.ic.cz/album/2009_Korsika/