Wildspitze, aneb jak jsem ani nevyrazil

Na vrcholu Wildspitze

První víkend v srpnu jsem slíbil Evikovi výpravu na obávanou Wildspitzi v Rakousku. Náhoda tomu chtěla, že jsem nakonec kvůli zdravotním problémům nemohl jet, ale díky Danovi a Bombisovi se celá akce uskutečnila. Po pátečním ranním srazu v Praze vyrazili skrze neuvěřitelně zacpané dálnice do Rakouska až do horské minivesničky Vent, kde přebalili batohy, rozdělili si materiál a pohodovým výletem za hlášek typu "proč zase kopec, já chci k moři" došli asi za tři hodinky kolem lanovky až na chatu Breslauerhütte. Zde je přivítali dobrou večeří (chatařka je ze Slovenska) a moc se neponocovalo a šlo se spát. V sobotu ještě za úsvitu pak vyrazila celá skupina směrem vrcholu. Výstup vede po loukách, kamenech, suti na ledovec, který je po ránu většinou pěkně tvrdý a bez větších trhlin. Po něm se dojde až k obávanému žlabu, o kterém koluje nejedna veselá historka za druhou. Ten se buď za dobrých podmínek leze sólo nahoru nebo se využívá feratty na skalním žebru. Naše skupina využila zkušeně tu ferattu a za chvilku už byla nahoře, Následoval ještě kus po ledovci a finální kamenitý hřebínek až k vrcholovému kříži. Zde se dostavila euforie z dosažení vrcholu, výhledy do kraje, zasloužená svačina a také samozřejmě řada fotek, jak už to tak na vrcholech bývá. Sestup dolů je často těžší než výstup a tady tomu nebylo jinak. Teda vše šlo jako po drátkách, ale jen do té doby, než se naše skupina dostala na inkriminované místo ke žlabu. Následovalo několik pádů, postavení se, opětovných pádů, skoků po hlavě do údolí, ztráta mačky a dokonce i jedno vyhozené rameno, které jako zázrakem zaskočilo zase zpátky do jamky. No prostě show jak má být a prý mám pár jedinců pochválit za správné brzdění cepínem. Dolní ledovec už taky nebyl úplně super, pač to povolilo a díry se začaly hlásit o slovo, ale tentokrát se obešlo bez nějakých záchranných akcí. Na chatě pak proběhla krátká oslava a všichni únavou padli do postelí. Poslední den se už jen seběhlo zpátky k autům, zamávalo se Wildpitzi a hurá domů. Více fotek najdete zde: FOTO WILDPITZE