Rakouské kolorádo, aneb ať žijí salaše

Islandská sopka si klidně soptí dál, na Moravě jsou záplavy a my si klidně jezdíme v dešti na kole a to jak do hor, tak na pole. Tentokráte jsme vyrazili pod Dachstein do horské vesničky St. Martin am Tennengebirge. Už cestou nás trochu strašil výhled na čerstvě zapadané kopečky, ale nebáli jsme se vlka nic a hned skočili do sedla. První etapa vedla údolím Neubachtal kolem horské bystřiny až ke kříži a zpět na ubytování. Někteří si zajeli ještě nahoru na Buttermilchalm na prkénko a několik odvážliců si dokonce vyšláplo na první velké sedlo. Každopádně byla kosa, ale nepršelo, takže jsme vypili rum i griotku, ale zůstali jsme suchý.

Druhý den nás autobus odvezl před obec Filzmoos, kde jsme přeskákali na kola jak kobylky a mazali jsme si to nahoru k 400 let starým salaším. Místní asi trochu pili, pač Unterhofalm byla výše než Oberhofalm. Od vyhřátého krbu se nikomu nechtělo a tak tam padal jeden svařák za druhym, do toho prkýnka a nemohlo chybět ani Keiserschmaren. Když jsme vyjedli všechny zásoby, tak jsme vyjeli na malé sedýlko a z něho už většina frčela až na barák. Se mnou se několik odvážlivců vydalo přes sedlo, které nás přimělo nasadit večerníčka a funět jak jelen v říji. Cestou dolů jsem byl v jedné zatáčce zbytečně dlouhej na brzdách a tak jsem si předpisově vystoupil do mladých smrčků :-) Obešlo se to jen s bolavym kolínkem. Dole nám byla hrozná zima a tak jsme domů jeli ještě přes jeden pořádnej kopec se suprovym brodem.

V pátek nás čekala královská etapa. Míra nás busem odvezl nahoru nad Pichl a my pak jeli nahoru do údolí Pruggen k salaším, kde to všichni rozumní otočili a jeli zase zpátky. Skupinka nerozvážných cyklistů však zamířila ještě dále do údolí, kde je čekal výjezd na Sněžku do míst, kde bude sníh ležet ještě hodně dlouho. Ale stálo to za to. Pravda, Plukovník se chtěl mermomocí koupat a Lůca zase potřebovala trochu ochladit ve sněhu. Odpoledne jsme pak ještě zajeli do Obertalu k dalším salaším. Někteří to měli i s dobrodružstvím, kdy přeskakovali flopem ostnatý drát a vychutnali si i rodéo ve stádu místních býků. Cestou jsme ještě nakrmili kozu a vyfotili si zátiší s koza koza koza. Na místní salaši jsme pak doslava snědli úplně všechno, co tam měli, jako nejlepší jsme vyhodnotili luxusní míchaná biovejce se slaninou. Posledním v řadě pak bylo údolí Untertal, které má na konci kráné vodopády. Při sjezdu do Schladmingu, kde na nás čekal bus, nám upad pomocník, když pod ním kolo tancovalo jak čardášová bába a museli jsme ho celýho potlučenýho nechat odvést do nemocnice. Snad se brzy uzdraví.

Následujícího dne jsme vyrazili přímo z baráku po cyklostezce do vesničky Wagrain. Zde se celý peleton zformoval do vláčku, teda až někteří dopíchali :-) a mohli jsme tak vyjet lanovkou nahoru na kopec, aby nás neboleli nožičky. Následovala krásná výhledová cesta s jedním dokonale mokrým brodem, kde to cákalo na všechny strany. Škoda jen, že nikdo nelehnul, mohly z toho být hezké fotky. Pak už jsme jen sjeli dolů do Klainarlu a dojeli do hospody u jezera Jägersee. Za zpěvu Moravské části jsme pak sjeli zpět k busu a přesunuli se domů.

Neděle byla již ve znamení pohody, když jsme busem dojeli až na Tauplitz, od kud jsme pokračovali na kole do údolí Grimming, kde byla opět stylová salaš se super babou. Pak jsme si zajeli zaskákat do Kulmu na 200 metrového skokanského mamuta a taky se trochu schladit u přehrady Salza v úzkém a hlubokém údolí. Následoval projížďka přes Bad Mittendorf a už jsme byli u busu, kde jsme celý zájezd ukončili a frčeli domů.

Fotografie ze zájezdu naleznete zde: fotky