Gerlachovský štít byl dlouho s výškou 2655 m n.m. naší nejvyšší horou, teď už je jen Slováků. Byl také posledním z nejvyšších vrcholů okolních států ČR, který mi v horolezeckém deníčku letošního roku chyběl (Ně
mecko-Zugspitze, Francie+Itálie-Mt. blanc, Švýcarsko-Dufourspitze s bonusem v podobě Matternhornu, Polsko-Rysy, ČR-Sněžka, Slovinsko-Triglav, Rakousko-Grossglockner). Proto jsem dorazil do Vizovic za Ježkem a Májou, řádně se občerstvil při koštu letošní várky slivovice a přesunuli jsme se do Asie (na Slovensko) do Kalamenů, kde je na kraji lesa přírodní jezírko s vývěrem teplé kyselky. Ještě jsme trochu zapařili v teplé vodě, přičemž jsme zapoměli hlídat Pana Op
ičáka a Myšáka, takže se oba navzájem poprvé pomilovali a my tak zjistili, že Myšák je vlastně Myšice. No aspoň to má kluk už sa sebou a nemusim mu o tom večer furt vyprávět. 
mecko-Zugspitze, Francie+Itálie-Mt. blanc, Švýcarsko-Dufourspitze s bonusem v podobě Matternhornu, Polsko-Rysy, ČR-Sněžka, Slovinsko-Triglav, Rakousko-Grossglockner). Proto jsem dorazil do Vizovic za Ježkem a Májou, řádně se občerstvil při koštu letošní várky slivovice a přesunuli jsme se do Asie (na Slovensko) do Kalamenů, kde je na kraji lesa přírodní jezírko s vývěrem teplé kyselky. Ještě jsme trochu zapařili v teplé vodě, přičemž jsme zapoměli hlídat Pana Op
ičáka a Myšáka, takže se oba navzájem poprvé pomilovali a my tak zjistili, že Myšák je vlastně Myšice. No aspoň to má kluk už sa sebou a nemusim mu o tom večer furt vyprávět. 
Sobotní dopoledne js
me opět strávili léčebnou koupelí s hlasitým vyprávěním jakéhosi Ostravského chachara, bo to byl přeci motorkář... Pak jsme přejeli do Liptovského Mikuláše na super Halušky a taky do muzea, kde jsme vyslechli pravdu o Jánošíkovi oproti nové filmové verzi, která se historick
y příliš nevydařila. Do Tater to už byl jen kousek, takže jsme za chvíli byli 
na Štrbském plese, kde jsme nechali auto v garáži, dali si pivko na cestu s teplym psem v rohlíku, jehož výroba ve fast foodu trvala déle než mamce 
svíčková. Cestou na Popradské pleso jsme loudili úsměvy na turistkách a smáli se, jak zase všichni prchají z hor a my teprve přicházíme. Na Popradském opět proběhlo pivko, aby se nám nahoru na Ostrvu šlapalo lépe a museli jsme také vytáhnout čelovky, neboť už byla tma jako když člověk přijede do Tanvaldu. Cestou jsme ještě potkali lišku, co se vůbec nebála a vztekle si nás prohlížela :-) Za chvilku už jsme dovalili na Batizovské pleso, kde jsme si udělali véču a přesunuli 
jsme se na travičku, kde jsme si udělali velmi těžce nalezitelný bivak. Usánali jsme pod krásnou oblohou plnou zářících hvězd.Ráno jsme jako obvykle trochu zaspali, takže místo za tmy jsme snídali už za sluníčka. Pak jsme rychle zabalili všechny věci a šup šup na Sliezky dom, dále pak nahoru Velickou dolinou kolem Velického vodopádu, za kterým jsme odbočili směr Květnicová věža, oblékli se pro jistotu do sedáků, vzali si n
a hlavu blembáky a začali stoupat normálkou nahoru. Pro Máju to byl první horolezecký výstup v životě. Nebylo to nic těžkého, obtížnost bych klasifikoval na II UIAA. Postupně jsme vyšplhali nahoru do sedla, následoval traverz na Kotlový štít a další chvílemi trochu obtížnější traverz a následný výstup na samotný vrchol Gerlachovského štítu. U kříže jsme si dali oběd, olíbali se, vyfotili, vyslechli pár debilů, co se tam nahoře motali kolem nás a mazali dolů, dokud 
bylo něco vidět. Sestup byl trochu složitější, tak jsem asi ve dvou místech raději Máju zajistil lanem, ikdyž to vůbec nebylo potřeba, pač byla tak šikovná, že to všechno zvládala v podstatě sama. Dole u Batizovského plesa jsme se opět napapali a pak seběhly dolů do Vyšných Hágů na TŽV, kterým jsme přejeli pro auto na Štrbské pleso a mohli tak jet večer domů. Celý povedený víkend jsme zakončili v Liptovkém Mikuláši opět Haluškami.
a hlavu blembáky a začali stoupat normálkou nahoru. Pro Máju to byl první horolezecký výstup v životě. Nebylo to nic těžkého, obtížnost bych klasifikoval na II UIAA. Postupně jsme vyšplhali nahoru do sedla, následoval traverz na Kotlový štít a další chvílemi trochu obtížnější traverz a následný výstup na samotný vrchol Gerlachovského štítu. U kříže jsme si dali oběd, olíbali se, vyfotili, vyslechli pár debilů, co se tam nahoře motali kolem nás a mazali dolů, dokud 
bylo něco vidět. Sestup byl trochu složitější, tak jsem asi ve dvou místech raději Máju zajistil lanem, ikdyž to vůbec nebylo potřeba, pač byla tak šikovná, že to všechno zvládala v podstatě sama. Dole u Batizovského plesa jsme se opět napapali a pak seběhly dolů do Vyšných Hágů na TŽV, kterým jsme přejeli pro auto na Štrbské pleso a mohli tak jet večer domů. Celý povedený víkend jsme zakončili v Liptovkém Mikuláši opět Haluškami.
Žádné komentáře:
Okomentovat