pátek 7. března 2014

90. Vasaloppet, aneb jak jsem udělal Lailu

Rok se sešel s rokem a náš Silvini Ski Trab team opět vyrazil na daleký sever.  Těšili jsme se už zoufale, neboť letošní zima nám sníh nepřinesla a posledních 14 dní přípravy před odjezdem jsme už jen kroužili po zbytku nastříkaného sněhu na stadionu v Bedřichově jak supi nad prošlou gazelou. Na sraz před odjezdem jsem samozřejmě dorazil jako poslední, ale se zpožděním pouhých 45 min, což je myslím rapidní zlepšení oproti předešlým rokům – asi stárnu nebo co. Kolona 8 aut mířících přes Berlín do Rostocku se tedy dala do pohybu a Švédům se z té vozové hradby začínala třást kolena. V Rostocku jsme v přístavu lehce chybovali a jako již mnozí předchozí si vyzkoušeli typickou levou od soudruhů z NDR, kdy se nešlo už otočit a museli jsme tak zaplatit průjezd tunelem tam zpět. No nic pane Fritz, loď jsme stihli s přehledem, Švédskem projeli jak severní vítr a byli smutní, že namísto sněhu vidíme jen zelené louky a nezamrzlá jezera. Chuť nám spravilo naštěstí lyžařské středisko Grönklit, kde bylo sněhu dost a se zapadajícím sluncem jsme si konečně letos krásně zalyžovali. POKRAČOVÁNÍ

Žádné komentáře:

Okomentovat