sobota 18. června 2011

Letní soustředění týmu SkiTrab Mára, aneb jak nezbyla síla na kočičky

První oficielní soustředění týmu Ski Trab Mára se konalo na vlídné Šumavě u vodní nádrže Lipno. Silná sestava v podobě Trenér Mára a svěřenci Slonda, Romík a Zámek slibovala velkou dřinu i zábavu zároveň. Proč zrovna Lipno? Protože zdejší zázemí nabízí dokonalé zázemí pro všechny druhy sportu a jako bonus je nadmořská výška 750 m n.m. spolu s klidem a krásnou přírodou. Začali jsme ve středu odpoledne společným výjezdem na kole kolem Lipna okořeněný přejezdem kopečků do Rakouska. Kvůli neschopnosti trenéra dodržet předem domluvéné časy jsme začali až ve 4 hodiny a o to bylo nutnější jet větší tempo. Trasa vedla částečně kolem samotné přehrady i Schwarzenberského kanálu, měla v sobě ukryto několik horských prémií (nejvyšší na Hochficht 1338 m n.m.) a asi 20 spurterských prémií na cedule označující začátek obce. O napínavé chvíle nebyla nouze a po celou trasu jsme udrželi tempo přes 25 km/hod na horských kolech napůl v terénu, napůl na silnici. Solidní nástup formy před Drásalem potvrdil Romík. Nakonec z toho byla krásná 100 a příjezd za tmy domů, neboť nás cestou zdržela zastávka na jedno u Pardála, kde slabomyslní navrhovali ukončit etapu. Při zatmění měsíce se šlo ještě plavat a pak už nás čekalo masíčko a Plznička. Bylo nutné prodiskutovat všechny věci ohledně tréninku a závodů, zárověň jsme fandili Bostnu v rozhodujícím zápase, takže jsem po skontrolování svěřenců usínal jako poslední kolem 4 ranní ...

Druhý den započal 20 minutami plavání na ostrov a zpět po němž jako rozvička přišel oblíbený fotbálek, kde dostali staří od mladých zavyučenou a odnesli si klepec 5:1 i přes to, že s nimi hrál Indy (pes větší než ten největší pes). No a pak už hurá na kolečkové lyže. Dokonalá stezka podél vody se zvlněným profilem nabídla závody v soupažích, kterým jednoznačně vévodil Slonda a mě tak definitivně odsoudil do role trenéra pozorovatele. Zámek s Romíkem se mu snažili zoufale konkurovat skoky plavno pod rozjetá kolečka, ale neměli prostě nárok. Celý trénink byl zakončen mučivým výjezdem 20 min na vrchol Kramolín s lanovkou a sjezdovkami, který chvílemi notně připomínal výjezd Lukáše Bauera při Tour de Ski na Alpe Cermis. No a protože se mi ten kopec zalíbil, tak jsme si ho pro potěšení kluků dali ještě jednou :-) Následovalo opět vyplavání, oběd a odpolední zasloužený spánek, který byl tak tvrdý, že jsme si ani nevšimli, že nad Lipnem se prohnala mohutná bouře. To už jsme ale vyrazili na další fázi v podobě beach volejbalu, kdy naše hvězdné bratří družstvo náhodně prohrálo s mužem ze šťastné planety Romíkem 2:3 na sety (v posledním setu 24:26). Při rozboru celého zápasu jsme se nakonec jednomyslně shodli, že za všechno mohla Kamila, jediná žena na place, která nás neustále provokovala a nedovolovala nám se plně koncentrovat na zápas. Chuť jsme si museli spravit opět při fotbálku, když jsme soupeři nepůjčili balón a roznesli staříky 5:2. Po té opět vyplavání, večeře a pak jsem šel krátce telefonovat, přičemž se měli svěřenci připravit na další tréninkovou jednotku postelového zaměření (Compex samozřejmě). Po mém příchodu ale už všichni spali a to věřte nevěřte, nebylo ještě ani 22:00. Jo trénink to je svinstvo.

Poslední den bylo původně v plánu opět drsné kolo, ale pač se skazilo počasí, tak jsme vyrazili za dobrodružstvím a chlapci museli začít s horolezectvím. Pravda, zatím jen na stěně, ale spocení byli jako kdyby ujeli 100 km na lyžích. Musím je všechny pochválit, pač se dokázali překousnout přes počáteční obavy a odpor, ba dokonce i strach a nakonec všichni dolezli až nahoru. Největší komedii vytvářel Slonda, který když v půlce zjistil, že ho dolů bez dosažení vrcholu nespustím, tak se pokoušel z lana odkousat. Každopádně to dobře dopadlo, příště je čeká lezení ve skalách. Následoval poslední trénink, kdy jsme nasedli po dvou na rádoby mořský kajak a pádlovali Lipnem křížem krážem. Na závěr ještě přišla pravá námořnická bitva, kdy naše plavidlo se Slondou razantně rozdrtilo Zámka s Romíkem jak během jízdy, tak i v následném souboji kdo koho potopí a tak se nám chlapci pěkně vykoupali. Každopádně se soustředění dokonale povedlo a sebevědomě hlásím do světa, že určitě část týmu Ski Trab Mára je dobře a kvalitně připravena na zimu už teď. Jen nevím kde nastala chyba, když jsem trenér a odjíždím domů zničen zcela nejvíc ze všech . . .

PS: Tým Ski Trab Mára děkuje Bratrovi za poskytnutí dokonalého zázemí během soustředení.

Sponzoři týmu Ski Trab Mára: Skiservis Mára, Ski Trab, Compex, Power breathe a Aminostar

2 komentáře:

  1. Teame, bratři, gratuluji k Vaší formě a začínám se bát! ;o)

    OdpovědětVymazat
  2. Máro, ty prase, na tý fotce to vypadá, že bruslíš!!!

    OdpovědětVymazat