Birkebeiner, aneb jak ženy vyhrály nad lyžemi

V čase 3:30 zazvonil první budík a po srubu zaznělo již z lidovělé "leda hovno"!!! No ale nakonec jsme vstali, oblékli se, trochu toho pojedli a nechali se v polospánku ve strašné kose odvést Danem do Reny na start. Díky mojí Elitní vlně jsme nafasovali povolenku ke vjezu do areálu startu, což se ukázalo jako neskutečné výhoda, neboť ostatní museli parkovat 5 km od sud a dojet to místním busem. Každopádně jsme zaparkovali asi 7 metrů od trati přímo před stanem Swixu a všichni do jednoho jsme pronesli: "ty vole, Ty jsou kráný". A tím to všechno začalo. Ať jsme se podívali kam jsme se podívali, tak kolem nás byly stovky těch nejkrásnějších žen na světě. Vypadali zhruba všechny jako Therese Juhaug a některé dokonce ještě lépe. Rázem jsme se přestali starat o to, zda máme dobře namazáno nebo že je venku -23°C, ale spíše o to, jak zakrýt to, co nám začalo v kombinézách viditelně narůstat . . .

No každopádně jsme teda ještě večer namazali toto: SkiGo LF Green, SkiGo LF Graphite, SkiGo HF Blue + SkiGo HF Orange, SkiGo C105. Jako base jsme začehlili Rex PowerGrip Green, na to šel SkiGo HF Violet, Rex Proline Blue, Start RF Blue spolu s Vauti K19. Já to nakonec pro sicher zkusil, počkal až odstartují důchodci a vydal se na trať s 3,5 kg těžkým baťůžkem taky. V něm nemohl chybět Pan Opičák, dvě Plzně, bunda, čepice, šátek, 1,2 kg rýže, mobil, korek, jeden vosk a Swiss nožík. Než mít ostudu, raději jsem vzal o 100g víc, což v porovnání s mojí závodní nadváhou 6 kg bylo zcela zanedbatelné.

Hned od startu se začalo hodně z ostra a tak jsem měl trochu problém se hlídat, abych to nepřepálil. Každopádně mě asi na 3.km předjela první žena (Italka) a tak jsem rychle skočil za ní do stopy a přilepen očima 5 cm od jejího nadstandartně dokonalého pozadí jsem dojel až na 6.km, kde končil první prudký kopec. Tam jsem své rozjížděčce odjel a naštěstí mě už žádná jiná baba nedojela, pač bych pak asi nedojel já a byl obviněn ze snásilnění. Pokračovali jsme ve stoupání na 13. km, kde už jsem toho měl docela dost a těšil se na malý sjezdík, po kterém se začalo opět stoupat na náhorní plošinu přes 40 a 1 Norský horizont, kde neskutečně foukalo proti a všechny stopy byly staršně zaváté. To byl asi jedinný úsek trati, kde se mi to nelíbilo, pač to bylo takové nervózní, nikdo nechtěl tahat a nechat metr trati jinému zadarmo, navíc jsme ještě začali kličkovat mezi důchodci, které jsme dojeli zhruba na 8. km. Každopádně na vrcholu tohoto 21, km dlouhého stoupání jsem zbaštil gel a rozhodl se trochu si zazávodit, tak jsem do toho začal řezat a postupně všem odjíždět a další předjíždět, což mě hrozně bavilo. Tímto stylem jsem doletěl pod nejhorší stoupání na trati, sice jen 5 km dlouhé, ale dost prudké a hlavně až na 30. kilometru. A pak že nepřijde krize. Soukal jsem se navrh jak babička na nákup, z batohu mě bolely záda, ruce jsem měl odkrvené od ramenních popruhů. Jediné štěstí, že těch babiček bylo kolem strašně moc, tak jsme to nahoru pěkně společně doťapali. Tam už čekala Bára se spásnám gelem, tak jsem ho do sebe kopnul rychlejc jak slivovici a už jsem mazal plnej céres do Sjusjoenu (Standou Řezáčem tolik opěvovaný a proslavený Šušeň). Sil pomalu docházelo, ale já si prostě za sluníčka na trati obalené diváky fandící Panu Opičákovi staršně užíval. Na 41. kilometr jsem i přesto doskákal stylem buď umřu hned a nebo až za zatáčkou. Naštěstí pak přišli dlouhé a nekonečné sjezdy proložené soupaží, takže jsem nějaké síly dobral, zakličkoval si v zatáčkách kolem důchodců při rychlosti přes 70 km/hod a už tu byly sakra těžké poslední 3 km, z toho skoro 2 km po závodních tratích OH v Lillehamerru. Nutno podotknout, že mi jeli s kopce sakra dobře lyže a kosil jsem další soupeře jak na běžícím páse, což mi chtěli něktří z nich v závěru vrátit a tak to byl finiš po vzoru Björna Daehlieho až na čáru. Krásný, ale sakra těžký závod, kde vyhrává ten, kdo umí lyžovat a ne ten, co jen umí soupaže. Díky.

Ten opravdový souboj ale začal až za cílovou pásku. Nejdřív mi zvážili batoh, dali mi najíst a napít a pak mě zanechali svému osudu na společném shromaždišti. Inu, převlékl jsem se a otevřel si jednu z těch Plzní, co jsem měl v batohu, dozvěděl jsem se, jak moc se mi to povedlo a najednou vedle mě stojí zase jedna z těch Johaugovek (později jsem zjistil, že šlo o jednu z juniorských reprezentantek) a v pohodě se svléká z kombinézy (dokonalá postava o 48 kg s poprsím velikosti 2-3, dva blonďaté copánky a úsměv přes celou hubu). To by ještě šlo, ale ona si sundala i to už tak průhledné bílé triko i s podprdou a stála tam vedle mě, jako Eva těstě před porodem. Takže jestli mě stálo něco síly, tak to byla tahle chvíle. Si nedovedete představit co se ve mě odehrávalo a co všechno jsem musel zatnout a co naopak povolit, abych se nezkácel k zemi či přímo na ni. Naštěstí se po chvilce oblékla a s úsměvem se mě ptala, jak se mi to líbilo. Já ze sebe něco dostal, ale myslim, že to notně připomínalo Standu Řezáče, když hledal při otázce na další plány, očima planetu nad sebou. Najednou jsem zjistil, že tam takových kolem mě přibývá čím dál víc a tak jsem vzal nohy na ramena a odjel do Lillehamerru do sprchy a pro věci s rozhodnutím, že podám na pořadatele trestní oznámení za ublížení na zdraví z popudu duševního zdraví. To se prostě nedalo . . .

Nejhorší na tom je, že v té hale to bylo ještě horší . . . No nic, koupel přišla vhod, počkali jsme na ostatní, zaplácali Standovi k vítězství, něco ještě nakoupili a pak šli do města do baru na pivko. Večer se pak vrátili na barák a u nekonečného množství pravé Whisky jsme slavili a slavili, což mnohým zůstalo i po celou cestu domů, takže jsme ani nemuseli pouštět rádio. Jenom nám zase u Berlína došla nafta . . .

Výsledky naší početné skupiny:

65. Marek Pazderský - Mára - 3:01
407. Filip Bloch - 3:51
639. Luboš Krejza - 4:01
453. Martin Řezáč - 12 - 4:23
847. David Hondlík - 4:33
468. Míra Kukla - 4:56

1. Dan a Bára - za servis, mazání, řízení, občerstvování a tak

Děkujeme zároveň všem sponzorům, kteří nás celou sezonu podporují, zejmána to jsou tito: Skiservis Mára, Ski Trab, Compex a Aminostar.

Záznam závodu: TV přenos

Průbežné a konečné pořadí: Birken