BoBoloppet 2014

Vítěz závodu Jiří Pliska na startu závodu

Matador Milan Jelínek s medailí v cíli

Dne 8.2. 2014 se v Bedřichově uskutečnil 3. ročník závodu v běhu na lyžích BoBoloppet - závod pravých chlapů na 90 km skrz celé Jizerské hory. Pořadatelé byli nuceni pro nedostatek sněhu trať zkrátit na 75 km. I tak zůstal tento závod nejdelším v České republice a v letošním roce zatím i největším lyžařským závodem díky 131 startujícím. Přihlášeno bylo dokonce 181 závodníků a tak chybělo pouhých 19 startovních čísel do naplnění kapacity závodu. Celý závod provázela pohodová atmosféra i díky slunečnému počasí a večernímu vyhlášení výsledků (v tomto závodě dostává cenu každý), které se nakonec protáhlo až do dlouhých nočních hodin. Vítězství obhájili v mužích Jiří Pliska a v ženách Jana Jetmarová, oba z domácího Silvini Ski Trab teamu. O druhé místo se v mužích sthla dle tradice při rovnosti času bitva v klikování, kterou nakonec vyhrál v poměru 26:25 Martin Šťourač nad svým oddílovým kolegou z TJ Packa Praha Honzou Mikulou. Závod je součástí série závodů BoBotriple, který se skládá z běhu na lyžích na 90 km, výjezdu na Ještěd na kolečkových lyžích a krosu 30 km v Jizerkách.

Muži
1. Jiří Pliska - Silvini Ski Trab team - 3:36
2. Martin Šťourač - TJ Packa Praha - 4:10
3. Honza Mikula - TJ Packa Praha - 4:10

Ženy
1. Jana Jetmarová - Silvini Ski Trab team - 4:26
2. Alice Nedomlelová - Eleven Test team - 4:36
3. Šárka Zelenková - Silvini Ski Trab team - 4:45

 

Kompletní výsledky

 vsichnidohromady.pdf

vysledkykatergorie.pdf

 Diplomy a medaile pro ty, kteří se neúčastnili vyhlášení na Dolině jsou k vyzvednutí ve Skiservisu Mára na Bedřichovském stadionu.

Kompletní fotogalerie: BoBoloppet_2014

 

Více zde: http://www.boboloppet.com/

BoBoloppet 2014 se jede!!!

Drazí sportovní nadšenci,

sněhová situace v České republice není tuto zimu úplně ideální, ba spíše mizerná. Ruší se jeden závod za druhým, další se pokoušejí o zoufalé přesuny kamsi, kde lze jen těžko slíbit či očekávat zlepšení v podobě větší sněhové nadílky a tak vám všem chceme dopřát jeden z prvních a bohužel zřejmě i jeden z posledních závodů letošní zimní sezony. Jsme si všichni vědomi toho, že na trati se nacházi velmi málo sněhu, ale týká se to pouze pár míst, kde je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, jinak se zhruba 90% trati dá na horších lyžích normálně projet, zbytek je třeba buď přenést nebo projet opatrně po kraji. Pravdou je, že jsme museli sáhnout ke zkrácení trati na zhruba 75 km a lehké úpravě oproti standartní trase, ale ráz i pojetí závodu se podařilo zachovat a tak to ani letos nebude zadarmo. Ke zkrácení trati jsme byli donuceni kvůli nedostatku sněhu, příliš nebezpečnému úseku a také z důvodu použití horších (pomalejších) lyží spolu malým počtem natrénovaných kilometrů většiny účastníků. Dalším bonusem bude prodloužení časového limitu o půl hodiny, tedy na rovných 10 hodin a 30 minut. Závod pravých chlapů bude připraven. V průběhu středy se postupně na stránkách objeví nové mapky s kontrolami a další informace. Skol v sobotu na startu, na trati a snad i v cíli, Mára a mnohačetná skupina spolupořadatelů a kamarádů.

Přihlášení: ještě stále je možné, zbývá zhruba 20 startovních čísel do kapacity závodu 200

Prodej čísla: využijte diskuzi na stránkách závodu či přes facebookovou stránku závodu

Prezentace: 7-9:30 ve velkém stanu na Bedřichově na stadionu

Start: 7:30-10:00

Cíl: 12-18:00

Zázemí: ve velkém vyhřívaném stanu na Stadionu

Občerstvení: na trati vlastní + v cíli ve stanu + restaurace Dolina

Vyhlášení výsledků + předání všech cen a diplomů: 19:00 Restaurace Dolina

Trať: celkem 75 km - Bedřichov-Nová Louka-Rozmezí-Linkeho Kříž-Kůrovec-Václavíkova Studánka-Promenádní-Kiosek-Předěl-Smědava-Knajpa-Hřebínek-Gregorův Kříž-Závory-Vládní-Bedřichov

Počet kontrol: celkem 9, 1-start, 2-Linkeho kříž, 3-Václavíkova Studánka, 4-Kiosek, 5-Předěl, 6-Knajpa, 7-Hřbínek, 8-křižovatka za přehradou Černá Nisa, 9-cíl

Více zde: http://www.boboloppet.com/news/boboloppet-2014-se-jede-/

Marcialonga, aneb jak jsem se vrátil mezi Elitu

Testování lyží u Canazei

Tak jsme se konečně dočkali a mohli vstoupit do letošního seriálu Swix Ski Classics. Stalo se tomu v Itálii na slavné Marcialonze. Spolu se zbytkem teamu jsme do údolí Val di Fassa přesunuli už ve čtvrtek, kde jsme si u večeře v komančskym hotelu v obci Mazin naplnili pupky k prasknutí a neomezená konzumace vína se některým málem stála osudnou, takže jsme absolvovali i místní animační večer, kde po příchodu Honzíka Macajů (2 metry vysokej chlap s dlouhejma vlasama) přestala hrát hudba a moderátor zvolal italsky: "Mama mia, e venuto es Jezus!" V pátek už jsme se konečně věnovali tomu, proč jsme sem přijeli, takže jsme otestovali lyže a pak si šli pěkně zapíchat nahoru do Canazei a zpátky za svitu slunce a při výhledech na okolní hory. Odpoledne jsme pak zajeli do cílového Cavalleze vyzvednout statovní čísla a hurá do lyžárny. V sobotu jsme opět testovali lyže i mázu a zbytek dne se točili kolem kopyt jak čardášová bába. POKRAČOVÁNÍ

Dolomitenlauf, aneb ať žije novej bidon

Sněhová situace v Čechách není úplně ideální a tak jsme narychlo s částí Silvini Ski Trab teamu vyrazili do Rakouska na závod Worldloppetu Dolomitenlauf. Cestou jsme soucitně sledovali holé svahy i v Rakousku, jen sem tam se ukázala nastříkaná sjezdovka. Po průjezdu Tauernským tunelem ale jako když mávne kouzelným proutkem a sněhu všude kolem skoro tři prdele. Krása. Museli jsme si zastavit a chvilku se koulovat, jakou jsme měli z toho radost. Večer už jsme byli na penzionu v Obertiliachu kousek od startu a dopřávali si řízečky od vzorných žen, co jsme nechali doma.  POKRAČOVÁNÍ

Běžkotoulky z Bedřichova

Níže můžete shlédnout reportáž Běžkotoulky České televize, kde náš Skiservis Mára vystupuje jako půjčovna, servis, veřejná převlékárna i škola lyžování. Je zde zároveň shrnuta historie Jizerské 50. Hrají členové Silvini Ski Trab teamu: Marek Pazderský, Daniel Vyštejn, Radka Zelenková a Zdenča Vejnarová. 

Česká televize - běžkotoulky Bedřichov

Ve stopě Jizerské 50

Silvni Ski TrabTeam  se rozhodl nezúčastnit  se  náhradního závodu za  Jizerskou 50 ve švýcarské La Diagonele, ale  dal přednost uctění památky tragicky zesnulých horolezců na expedici v Peru 1970. Zapálil svíčku  u památníku a po té se vydal s maratonkami , lyžemi po trase Jizerské 50.  Den to byl dlouhý, ale veselý,  většině  z nás se zlepšila nálada a už dnes se těšíme na 48.ročník a věříme, že  stopa bude opět závodní.

PF 2014

Tak rok 2013 uplynul jako voda a už tu zase máme Vánoce, pak konec roku a po něm bude následovat rok nový, tentokráte 2014. Přeju vám všem, aby byl plný pohody, radosti, štěstí, dobrodružství, lásky, sexu a hlavně šťastných návratů ze všech výprav a cest. Ahoj Mára

Sjusjoen, aneb jak jsme si zalyžovali

nekonečné pláně v Sjusjoenu

Na podzim vyrážíme pravidelně zkusit Šušn a jako tradičně nás přivítají místní hory zapadané prašanem, sluníčko a parádové lyžování na úvod sezony. Letos tomu nebylo jinak. Cesta byla jako vždy trochu vyhrocena, kdy jsem tradičně nabral zpoždění hodinu už při odjezdu a tak namísto pohodové jízdy k lodi se z toho stala stíhací jízda s čůrací pauzou 28 vteřin jak ve formuli 1, ale loď neujela a v poledne už jsme byli ubytovaní ve srubu. Hned první vyjížďka nás natolik pohltila, že jsme se vraceli domů za tmy pohlceni bažinami a lesem při klasickém zakufrování po slovech, tady někde vedla ta zkratka :-) No další dny už byly v pohodě, ráno jsme najížděli kilometry v prašanu a odpoledne se věnovali nácviku techniky a obratnosti během všemožných cvičení a her. POKRAČOVÁNÍ

Testy běžek

tak které letos?

Testy běžeckých lyžích se každý rok objevují v nejrůznějších magazínech, časopisech, novinách, na internetu, a všechny se chvástají tím, jak jsou nezávislé, dokonalé, nejlepší, největší a hlavně spravedlivé. Tak tady mám pár bodů k tomu, jak je to doopravdy. Každý z těch testů platí ať už přímo nebo přes nějaký časopis, jehož je hlavním sponzorem, nějaká společnost vyrábějící lyže a ta si samozřejmě moc dobře hlídá, aby její produkty vyšly dobře, narozdíl od konkurence. Takže už tím, že nepořádá test nezávislá organizace či soukromník, tak nemůže být test nikdy řádně objektivní. Další věcí jsou samotní testéři, zde je hlavně na jejich svědomí a férovosti, zda posuzují lyže opravdu tak, jak je cítí nebo jak jim velí jejich chlebadárci. Nehledě na to, že spousta testerů jezdí jednu svoji oblíbenou značku a ostatní lyže jim samozřejmě už tolik nesedí, což je zcela normální a přirozený fakt. Těžko však z toho udělat nějaký vyvážený závěr k oststním značkám. Dalším problémem je prostředí, kde se lyže testují. Těžko posuzovat studené lyže na jarním sněhu a opačně jezdit na mikro při mínus 15°C, což se dost často bohužel stává. A co teprve správná délka, tvrdost, množství namazaného vosku? To by všichni testeři museli být stejní, vzhledem k tomu, že každá společnost dodává jen jeden pár do každé kategorie, tak těžko bude všem vyhovovat délka 205 cm a tvrdost na 80 kg. Vůbec směšný je údaj o tom, zda lyže jede či nejede, to přeci ví každé malé dítě, že je každý pár úplně jiný a nelze tak posuzovat celou značku . . . a následuje vedení lyže na klasiku mimo stopu - ano, čtete dobře, podle toho někdo posuzuje kvalitu lyže a takto bychom mohli pokračovat klidně dál.

To že se testy dělají je dobře, lidé mají alespoň přehled, co je nového, ale věřit se tomu opravdu nedá, takže doporučuju každému, aby si jednotlivé lyže došel někam vyzkoušet a udělá si obrázek sám, jak mu která značka vyhovuje. Je super, že tu máme tolik špičkových výrobců lyží a můžeme si opravdu vybrat to, co nám sedí nejlépe. A že bude každému sedět něco jiného, je zcela přirozené a normální, takže se nenechte zblbnout zaručenými testy a hurá do stopy zkoušet :-) Sk

ol Mára

PS: to není kritika mířená proti někomu, jen osobní zkušenost a pohled člověka na testování běžek obecně, protože mě to furt nebaví vysvětlovat slovně.

Mallorca, aneb jak jsme trhali asfalt v kravatě

Na konci 20 km dlouhého kopce s převýšením 1.000 metrů

Letos jsme učinili revoluční změnu v pojetí přípravy na dálkové běhy. Vždy se jezdilo před prvním sněhem na severu na ledovec, kde ale když nejste delší dobu, tak toho moc nenatrénujete kvůli výšce a navíc první závody nás čekají až druhý víkend v lednu, což je dost dlouhá doba na to, abychom jezdili na relativně drahý Dachstein, kde se jen piluje technika a odpoledne se modlíme, ať nemusíme na kolce do deště či sněhu. Proto jsme vyrazili do středomoří, konkrétně na ostrov Mallorca, který si na jaře tradičně podmaňují všechna cyklistická esa. Je potřeba trochu přiznat, že ač jsme sice v našem teamu svým založením převážně geniální (až na některé vyjímky) jsme na to nepřišli sami, ale poradili nám to bratři Aucklandi, kteří si to vyzkoušeli už loni. Znamenalo to tedy vybrat hotel, sehnat letenky, nabrousit hroty, vyměnit kolečka a hurá s trenkama a tričkem bez rukávů na konci října k moři.  POKRAČOVÁNÍ + FOTA A VIDEA