Závěrečné jarní soustředění, aneb jak Krkonoše zezelenaly

Srdnatý souboj na trati kousek za Voseckou boudou

Na závěrečné jarní soustředění se po loňské show na Jabkenicích mnoho lidí těšilo, podobné množství naopak bálo. Po dvou letech jsme opět vyrazili do Krkonoš, tentokráte na Martinovu boudu. Sraz byl ve Špindlu ve 14:00 v restauraci Diana, kde započalo občerstvení, díky kterému nám ujela poslední lanovka na Medvědín. Nakonec se podařilo stihnou po chvilce zelený autobus na Špindlerovku, kde nás to opět vcuclo do restauračního zařízení. Zde jsme museli odolávat tlakům náhodně se z výřivky rojících krásek velmi spoře oděných, až z toho Thomas viděl dva měsíce. Nakonec jsme za tmy přeci jen vyrazili a v husté mlze a vánici děkovali všem, co vytvořili tyčové značení. Kousek za Petrovkou se nám vyronila Káťa, teda spíše její kotník a dojela na chatu jen díky včas a dobře podané dávce anestezik. Na Martitovce jsme se sešli s Markétkou, která dovezla na skůtru všechny věci, hodili se do retro hadrů, počkali na Bombise a večírek mohl začít. Nechyběly veselé historky, soutěže v exování piva, tanečky, bodyshoty a hlavně salvy smíchu, to vše na počest malé Brunice Esterky, která tímto může v životě chytit tak maximálně malej kašlíček. POKRAČOVÁNÍ

Birkebeinerrennet, aneb ráj všech klasiků

Během jedno z tréninků v Norsku

Druhá půlka března už pro většinu smrtelníků znamená konec sezony, jarní výlety na griotku, myšlenky na kolo či dokonce lázně. Ale to my ne! Pač víme, kde je ráj na zemi. V Norsku nad Lillehammerem v horském středisku Sjusjoen (Šušn). Sem se pravidelně přesouváme na podzim najíždět první kilometry a pak na jaře ladit formu před nejkrásnějším, ale zároveň nejtežším závodem ze seriálu Swix Ski Classics - Birkenbeinerrennet. Naše cesta vedla klasicky z Bedřichova přes nákupní centrum a Německem na loď. Tam se nám poněkud ztenčil časový náskok na minimum, neboť se přehnala sněhová bouře a z dálnice se stala jízda sněhovým polem, kde i pluhy zbaběle zvedal radlici a tak jsme se zase nalodili dolu k vlaku. No co, už jsme tam měli připravený místečko. Bouře pokračovala a tak jsme namísto klidného spánku cestovali do Švédska na mega obří houpačce. Pak už to šlo jako po másle a díky tomu jsme mohli nasadit běžky a kolem jedné odpoledne vyrazit poprvé do stopy. Slunce, teplota sněhu mínus 10, teplota vzduchu mínus 2, upraveno všech 280 km stop v nejbližším okolí, no tomu nešlo odolat. Takže jsme byli venku přes tři hodiny a úplně jsme se odvařili :D Ještě že byla na srubu sauna a mohli jsme se řádně zregenerovat. POKRAČOVÁNÍ

Vasaloppet, aneb kterak mě poprvé oprala žena

Plizi na startu Vasáku těsně za špičkou

Jako každý rok jsme koncem února vyrazili na daleký sever do Švédska na věhlasný Vasaloppet. Naše posádka se přesunula jako obvykle Bohouškem přes Německo, lodí do Švédska a pak už zase autem až do Hansjo na naši oblíbenou základnu. Jen tak mimochodem, nám těsně před morou došla nafta. Zbytek doletěl do Stockholmu a přijel za námi. Hned první den jsme si užili krásného lyžování v Grönklitu. Další dny jsme se jezdili projet na trať, abychom ji poznali co nejvíce a vryla se nám pod kůži. Odpoledne jsme pak trávili v lyžárně přípravou lyží, kluci vedle děláním masových hodů a pouštěním filmů od A do Z. Jak se blížila neděle, tak se stupňovalo napětí, sílila nervozita a každý se snažil vyladit všechny maličkosti, aby při závodě mohl být co nejlepší. Já například futroval čokoládu, Fanoušek posiloval, Pedro žral seno, Báťa jelena a francesco si oholil nohy. POKRAČOVÁNÍ

BoBoloppet - II. ročník - zhodnocení

Druhý ročník dnes již legendárního závodu BoBoloppet se vydařil. Počasí nám přálo, Jizerská o.p.s. nám krásně připravila celou trať (teda až na 20 m u Václavíkovy studánky), nikdo se úplně neztratil, buchty a koláče byly za cílem napečeny, vyhlášení také dopadlo dobře. Proto doufáme, že s vámi a i mnohými dalšími opět setkáme na startu příští rok.

Ze závodu i z vyhlášení vznikla rozsáhlá fotogalerie, kterou si můžete prohlédnout zde: FOTO BOBOLOPPET 

Gratulujeme všem, kdo sebrali odvahu a nastoupili na start, to chce opravdu řádnou kuráž. První místo obhájil Jirka Pliska ze Silvini Ski Trab teamu, který zaostal za loňským rekordem trati 4:35,00 pouhých 15 vteřin, druhý byl loňský vítěz BoBotriplu Tomáš Jakoubek, také ze Silvini Ski Trab teamu v čase 4:46,56, třetí pak Honza Mikula z TJ Packa Praha v čase 5:12,30. Z odvážných žen byla první v cíli Jana Jetmarová ze Ski klubu Jablonec v čase 5:35,16  před druhou Alicí Nedomlelovou z Eleven test teamu v čase 6:06,41 a třetí Šárkou Zelenkovou ze Silvini SKi Trab teamu v čase 6:37,38. Celkové výsledky naleznete zde: výsledková listina 

Startovní čísla všem účastníkům tradičně zůstala na památku, diplomy jste také dostali (kdo ne, může si ho vyzvednout ve Skiservisu Mára do konce března - máme ho pro každého, kdo dojel do cíle, i pro ty, co byli disk). Navíc se podařilo sehnat sponzora pamětních medailí (jeden z účastníků - M.B.), takže pro všech 130 klasifikovaných závodníků a závodnic je máme připraveny. K vyzvednutí budou také ve Skiservisu Mára do konce března a to od - 6.3.2013. Kdo si nemůže pro medaili dojet osobně, či někoho poslat, tak může na adresu: Marek Pazderský, Šumná 582, 463 12 Liberec 25 zaslat předvyplněnou malou pěnovou obálku s částkou 30 Kč a my vám medaili pošleme na vámi určenou adresu.

Ještě jednou chci poděkovat všem organizátorům, sponzorům a zejména pak dobrovolníkům, bez kterých by třeba nebylo napečeno nebo nebyly diplomy a medaile, rozvezené kontroly, čísla, upravené tratě, časomíra, výdej čísel, čaj a tak dále a tak dále . . . díky moc všem za pomoc.

Vyjádření k diskvalifikacím: v pravidlech závodu bylo jasně napsáno, že je potřeba označit všechny kontroly na trati a kdo tak neučiní, bude diskvalifikován. Všechny kontroly byly umístěny správně a přesně dle popisu na stránkách závodu, zároveň viditelně. Závod je tak trochu založen na jejich dohledání (a spousta závodníků se poctivě vracela, když ji před tím minula), proto jsme nemohli akceptovat předložení záznamů z GPS přístrojů. Na příští rok připravujeme upřesnění a jasnější výklad pravidel, stejně tak jasnější a viditelnější umístění kontrol. Věříme, že se již letošní situace nebude nikdy opakovat.

Ty, co trať ujeli celou a byli diskvalifikováni jen z důvodu nedodržení časového limitu nebo neoznačení všech kontrol, jsme se rozhodli omilostnit v rámci pokračování BoBotriplu (lyže-kolo-běh) a přiřadit jim shodný čas 9:16,47. Pokud tedy chcete v závodu pokračovat - můžete - a rádi vás na startu BoBokola uvidíme.

Více o celém závodě na stránkách závodu www.boboloppet.com

Marcialonga 2013

Část teamu před startem závodu

Hola, hola, Itálie volá a tak jsme vyrazili do údolí Val di Fassa na slavnou Marcialongu. Vyrazili jsme už ve čtvrtek, aby byl čas na příkladnou regeneraci a aklimatizaci. Dorazili jsme akorát včas na bohatou večeři, a se slovy: "přeci tady nezhubneme" jsme vyluxovali co šlo. Druhý den nás čekalo sluníčko a nádherné projetí po trati, někdo kousek, jiný větší kus, jen chudák Míra Hargaš se spokil s Fanouškem a nic netušíc si tak s chutí dal 50 km. Zároveň jsme otestovali lyže a lehce překvapivě jsme na přemrzlý přašan vybrali většinou klistrovky. Odpoledne jsme trávili v pizérce naproti slavné Alp de Cermis a vyzvedáváním startovních čísel. Z těch měl největší radost Jedla, neb jako vylosovaný šťastlivec vyhrál novou kombinézu. Večer jsme si pak předpřipravili lyže do základů, aby bylo v sobotu méně práce. Hned po ránu jsme se rozjeli testovat mázu do zimy (asi nejchladnější místo na zemi), kde bylo -17°C a samozřejmě taky na sluníčko. Nakonec jsme vybrali toto: SkiGo LF green, SKiGo LF graphite, SkiGo HF ultima+orange, SkiGo liquid violet, na stoupání pak někdo base, někdo bez 2x SkiGo HF Blue a 1x Rex pro line green. POKRAČOVÁNÍ

Jilemnická + Vodohospodářská 30

Bruno útočí nejen elegancí

Minulý víkend se se závody rozrthl pytel a myslím, že jsme úspěšně navázali na Jizerskou 50. Jedla ukázal, že již nepatří mezi normální smrtelníky a vymazal soupeře doslova z trati. Na Benecku, kam byla přeřazena Jilemnická z Hraběnky a přilehlých luk, se nám dařilo v sobotu na bruslení, tak pak i v neděli na klasice, kam jsme vypravili i celé auto a zajistili nadstandartní servis v podobě mazání i občerstvování. Zejména mě potěšila Lada, Fanoušek, Žokej, Ajda a Bruno. POKRAČOVÁNÍ

Krása hor nezná mezí

jó holky z naší školky :D

Kdo neváhá zvednout zadnici z gauče a vyrazí o víkendu do hor na běžky, tak může cestou potkat i takový zázrak přírody, jaký se naskytl dnes mě. Neboť jsem slušně vychovaný, tak si ho nenechám sobecky pro sebe, ale podělím se o něj se širokou lyžařskou obcí. Tak ať to frčí :D

Jizerská 50

Fanoušek a Sandra, to je team snů :D

Neděle a Jizerská 50 nám začali už mnohem dříve než se většině lidí zdá. Už od středy jsme každý den testovali dokola lyže, háefka i prášky, do toho stoupáky a struktury, až nám z toho šla hlava kolem. A co že jsme nakonec vybrali? No vyšlo to na SkiGo LF Graphite, SiGo LF Green, M+Briko HP3 Red, SkiGo C105. Jako tuhé pak zažehlenej modrej a na něj 2x Rex Pro Grip Blue a 1x Vauti K21. Mazalo se na 5 kopytách od rána od 8 do večera 10 hodin celý týden a v neděli ráno pak od 6, aby až po osmé dorazili první závodníci, bylo vše připraveno k odebrání. Já jsem pak pomáhal narychlo postavit start pro elitu a první vlnu, neboť to někdo jaksi zapoměl udělat, postaral se Sandře Hansson o lyže a vyrazil na Blaťák občerstvovat. Tímto chci ještě jednou smeknout před všemi, co nám během celého víkendu pomáhali s lyžemi, starvou, věcmi a občerstvením. Zvláště to občerstvování mě nadchlo, kamarádi a kamarádky, šlo vám to výborně!!! Report ze závodu vám tentokráte tedy nepřinesu já, ale můžete se na Jizerskou 50 podívat okem závodníka z davu. Káťa Jakoubková srdnatě bojovala . . . až k trvalé invaliditě: POKRAČOVÁNÍ

Jizerská 25 + Jizerská firemní

Druhé místo v Jizerské firemní

Po zahájení v pátek se začolo v Bedřichově v sobotu trochu více jiskřit, neboť ráno startovala Jizerská 25, kde jsme měli několik želízek v ohni. Abych si ozkoušel formu a poznal, jak máme dokonalé občerstvovače, tak jsem do toho šel taky. Start  se mi povedl, vyhnul jsem se třem pádům kolem sebe stylem datan uhnič a po cizích zádech chodič a pak už to byla pohoda. Už k Buku se to roztrhalo, já ve sjezdu na Novou Louku všem ukázal záda, jak mi super šly lyže a na Rozmezí sem si to mohl v klidu vyklouznou dle svého tempa. Občerstvovači fungovali super a zásobili mé obří tělo blahem, jak jsem si jen přál. Nový sníh zasypal stopu a ještě trochu foukalo, tak jsem nahoře počkal na další tři kluzáky, ať se zbytečně nevysiluju a projeli jsme tak až na Hřebínek, kde jsem jim trochu cuknul a pak znovu nastoupil na Olivetskou. POKRAČOVÁNÍ

Jizerská 30 + dětské závody + historičtí lyžníci

V daleké zemi Telemarkie se učí tomuto řemeslu

V pátek začalo v Bedřichově vše důležité hned třemi závody. Nejprve se vydali závodníci na trasu 30 km bruslením, kde jsme měli naše první vyslance, kteří srdnatě bojovali v husté chimelenici. Odpoledne se pak členové MINI teamu zúčastnili dětských závodů, kde jsme dosáhli díky Kokovi i na vítězství, kdo ví, třeba to jednou bude i na padesátce. Večer přišli na řadu historičtí lyžníci, kdy se soutěžilo nejdříve v krasojízdě a následně ve skoku na můstku. To se ukázalo jako naše silná disciplína a zástupci z Marcialongy se s námi fotili pořád dokola. Ani nevím, zda je zaujal můj ukázkový telemark nebo Šárky skok plavno. Ten každopádně odstartoval krásný ohňostroj a první den byl za námi. POKRAČOVÁNÍ